Nerozumná odbornost

Lidé odjakživa toužili znát budoucnost a vždy se našli i tací, kteří tvrdili, že ji mohou předvídat. Starověcí Řekové se obraceli na sibyly, velmi staré věštkyně, které v božském vnuknutí pronášely verše seslané jim bohy slavných svatyní, jimž sloužily. Všechna náboženství Knihy měla své mileniaristické kazatele a vizionáře, kteří se domnívali, že mohou v posvátných textech odhalit Boží plán pro budoucnost. Pověrčivé Římany by ani nenapadlo podniknout nějakou významnou akci, aniž by nejprve četli znamení z letu ptáků nebo ze zvířecích vnitřností. Jejich prognostický aparát měl úžasně bohatý slovník. Mezi studenty filologie na naší škole koloval vtip, že když člověk narazí na neznámé slovíčko v řečtině, znamená určitě „bolest nebo utrpení“, a pokud je to v latině, znamená „vnitřnosti“. Tento rozdíl měl svědčit o našem hlubokém porozumění řecko-římské kultuře. (…)