Poznámky, které zabloudily na okraj života

Nedovedu už bohužel říci, jak se mi vlastně dostala do rukou Kalistova útlá kniha Tvář baroka, vzpomínám si jen na její kapesní formát s Brandlovým Simeonem na obálce a na veliký dojem, který ve mně tehdy zanechala. Bylo to v první polovině osmdesátých let, šlo tedy patrně o vydání mnichovského Arkýře z roku 1982, zmenšené pro účely pašování do Československa v londýnských Rozmluvách (1983).1 Zdeněk Kalista (1900–1982), politický vězeň z let 1951–1960, byl sice roku 1966 rehabilitován, v době normalizace se nicméně ocitl opět v nemilosti a jeho knihy nesměly vycházet. (…)