Role amerického intelektuála

Roli, kterou pokládají historikové na počátku jednadvacátého století za intelektuální, hráli někteří lidé už po staletí a možná tisíciletí – ještě než se k ní na konci devatenáctého století připojilo ono adjektivum „intelektuální“. Tito raní intelektuálové byli kritiky, učiteli nebo kněžími a pracovali se symboly, aby vysvětlili kulturní hodnoty a povinnosti. Do velké míry byla tato role sférou církve, ale vykonávali ji rovněž bardové, proroci a členové královských kabinetů a ministerských rad. Termín „intelekt“ původně znamenal totéž co „inteligence“. Slovo se příležitostně objevovalo ve středověké angličtině od třináctého století a jako odvozené z latinského intellectus znamenalo porozumění nebo vnímání. V tomto smyslu ho jako podstatné jméno použil Chaucer v roce 1386, Shakespeare v roce 1588 a Milton v roce 1667. Během stejného období bylo slovo „intelektuální“ používáno jako adjektivum, jež znamenalo náležející k porozumění. Ale podstatné jméno „intelektuál“ odkazující k identitě nějaké osoby bylo použito až v devatenáctém století, kdy tak učinili angličtí autoři jako lord Byron a John Ruskin. Nicméně i tehdy neslo jen náznak, že daná osoba je pozoruhodně inteligentní. (…)