Socialistická architektura trpěná a trpící

Architektura období socialismu jistě může aspirovat na památkovou ochranu. Aktuální diskurz na toto téma je však charakteristický polopravdami a účelovou selekcí údajně odborných hledisek. Vše je nakonec jen dalším projevem vytěsňované paměti na podrobnosti života v letech 1948–1989. 
V posledních letech se stále častěji setkáváme s projevy určité kulturní asertivity získávajícími dimenzi až jakéhosi hnutí za zachování děl architektury období 1948–1989. Víceméně náhodně jsem je v průběhu posledních tří let zaznamenal v časopisech Respekt a Echo a také ve vysílání České televize. Zvláštní náhodou se periodizace této „výhradně umělecky“ motivované iniciativy přesně kryje s obdobím komunistické totality. Jistě nejsem první, kdo si klade otázku, jak je možné, že zrovna tehdy vzniklo tolik úžasných staveb, a jak je možné, že se to dozvídáme až teď. (…)