„Václav Havel viděl lidský úděl jako houštinu absurdit“

„Václav Havel viděl lidský úděl jako houštinu absurdit“

Rozhovor s Pavlem Švandou
Markéta Stulírová

Pavel Švanda se narodil 6. června 1936 ve Znojmě, od roku 1938 žije v Brně. Spisovatel, novinář, představitel generace šestatřicátníků (Václav Havel, Jiří Kuběna aj.). V letech 1954–1959 studoval v semináři dějin umění na FF MU. Po studiu působil ve filmové distribuci, jako redaktor a novinář, v éře normalizace vystřídal řadu zaměstnání. Po roce 1969 se stal ineditním spisovatelem, účastnil se neoficiálních brněnských filozofických aktivit. V letech 1992–2015 přednášel na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění. Svou první knihu Anonymní povídky vydal v roce 1967, knižně dosud publikoval eseje, básně i romány; jeho poslední knihu fejetonů a úvah Dopadne to jako vždycky vydalo v roce 2022 Centrum pro studium demokracie a kultury. (…)

Koupit

Objednejte si předplatné časopisu za zvýhodněnou cenu.