Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Tažení Islámského státu (IS, též ISIL nebo ISIS) Irákem a upevňování jeho pozic v Sýrii vede k debatám, jak mají Spojené státy americké a jejich spojenci reagovat. Opět se začíná diskutovat i o tom, v čem byla západní politika v oblasti Blízkého východu špatná. Zejména intervencionisté se snaží tvrdit, že jim krize dává za pravdu. Byli jsme málo důrazní, prohlašují. Neintervenovali jsme v Sýrii. Příliš brzy jsme opustili Irák. Nebombardovali jsme Írán. Tváří v tvář některým skutečnostem to působí jako osudná domýšlivost.

V aktuálním přehledu Par avion přinášíme mezinárodně-právní pohled na údery proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii, téma nečekané obrody nacionalismu v mezinárodní politice a vracíme se k nedávno podepsané asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU.

Nová asociační dohoda

Když zvolený předseda nové Evropské komise Jean-Claude Juncker, oznámil, že budoucí „česká“ eurokomisařka Věra Jourová má být odpovědná za resort „spravedlnosti, spotřebitelů a rovnosti pohlaví,“ velké nadšení tím u našich představitelů nevzbudil. Přehnala se vlna zklamaných, podrážděných a kritických reakcí.

Pravidelný přehled zahraničního tisku a produkce think-tanků Par avion se dnes věnuje zahraničně-politické diskusi v americké Republikánské straně a krvavé bitvě u ukrajinského Ilovajsku.

Republikáni v pasti falešné dichotomie

Podle W. Jamese Antlea se jestřábi snaží omezit republikánskou zahraniční politiku na výběr mezi neokonzervatismem a „izolacionismem“. Buď s jestřáby v zásadních zahraničně-politických otázkách souhlasíte, nebo vás národní bezpečnost vůbec nezajímá.

Americký senátor Rand Paul z Kentucky patří mezi politiky, pověstné svou zdrženlivostí k intervencím v zahraničí. V uplynulém týdnu publikoval na stránkách časopisu Time článek, ve kterém kritizuje dosavadní přístup americké administrativy, které částečně klade za vinu současný vzestup Islámského státu.

Jeden z nejlepších politických projevů poslední doby přinášíme v plném znění.

Dámy a pánové, vážení přátelé,

vítám vás na 25. kongresu Občanské demokratické strany. Vítám vás tady rád. A věřím, že jste rádi přijeli.

Pomalu bychom si měli zvykat na to, že každý summit Severoatlantické aliance předjímá novou strategii, vizi a smysl existence. Ten, který dnes začíná ve Walesu, chce pozornost NATO více obrátit k jeho původnímu smyslu, kterým je kolektivní obrana.Fakt, že NATO spojilo velkou část své moderní historie právě s válkou proti terorismu, vedl k tomu, že se na aliančním summitu v Lisabonu v roce 2010 čím dál častěji mluvilo o nových úkolech aliance, mezi které měla patřit humanitární asistence, nebo zásahy proti teroristickým buňkám po celém světě.

Dnešní Par avion se věnuje převážně nadcházejícímu summitu NATO ve Walesu. Mimo to připomíná výstižnou analýzu toho, proč ofenzíva Islámského státu brzy narazí na své limity.Islámský stát a jeho limity

Politická nestabilita Ukrajiny se odráží také v náboženské a církevní oblasti. Jak známo, sovětský režim potlačoval církevní a náboženské aktivity a zavedl proti duchovním i věřícím tvrdé represe. V současnosti je naopak pravoslavná církev součástí zahraniční politiky a „soft power“ kremelského vedení.

Dnes je Polsko úspěchem. Skutečnost, že se Polsko, jako jediná země v Evropě, úspěšně vyhnula recesní pasti během nedávné světové finanční a ekonomické krize (na rozdíl od naší země, která zůstává v této pasti i nyní), si zaslouží být zdůrazňována a oceňována.Nechci předstírat, že jsem expertem na polskou transformaci a polskou historii. Vždy jsem byl pouze velmi nesystematickým vnějším pozorovatelem vývoje v Polsku, a to jak v době komunismu, tak v posledním čtvrtstoletí.