Duchovní odkaz zakladatele skautingu Ernesta Thompsona Setona
Americký spisovatel E. T. Seton je známý jako spoluzakladatel skautského hnutí a hnutí lesní moudrosti, ale také jako autor dobrodružných knih pro mládež (zejména slavných románů Dva divoši a Rolf zálesák ). Mnozí jej znají jako autora povídek z prostředí divoké přírody, jejichž hlavními postavami...více

Alois Toufar, pedagog a dosud nedoceněný umělec

České poválečné umění má řadu osobností, které ve své tvorbě přijímaly vliv světového moderního umění a obohatily ho autentičností svého díla. Mezi takové umělce, dnes již bohužel téměř zapomenuté a nedoceněné, patří i Alois Toufar, možná nejvýznamnější český výtvarný pedagog v oboru dětské malby a kresby u nás, který získal velký ohlas i ve světě. Ve své době byl známý více jako výjimečný pedagog než umělec.

Osamělí běžci na jedné trati

Je začátek roku 1941. Šlengrovi konečně přichází dlouho očekávané psaní od pražského malíře Františka Tichého. Vymění si mezi sebou jen pár dopisů a Šlenger má ke každému několik konceptů. Je jasné, že si nechce nic pokazit. Stojí téměř na prahu čtyřicítky a má již za sebou přes deset let práce. Zápal však stále mladický, důvěra k Tichému víc než synovská. Tichý se stává adeptu malířství Šlengrovi, jak z korespondence vyznívá, kmotrem.

Karel Šlenger: Ženy a květiny

V roce 1941 byly objeveny jeskynní malby v Lascaux a publikovány v časopise L’Illustration. Výtvarný projev pravěkého člověka jako naléhavé zvolání z hlubin minulosti lidstva vyvolal tehdy obdiv a dojetí pro svoji bezprostřední a syrovou krásu a upřímnost. Světem se rozběhla vlna zájmu o primitivismus, která kulminovala někdy v druhé polovině 40. let. Nebyla to ale žádná vlna tsunami způsobená náhlým podmořským zemětřesením.

Piš krví a zvíš, že je duchem

Karel Šlenger (1903–1981), neznámý malíř z Podkrkonoší, předvedl na jaře 1941 husarský kousek. Uprostřed války se mu v Praze v Topičově salonu podařilo prodat do posledního obrazu svou výstavu. Expozice autora, jehož dílo se za protektorátu pohybovalo na hranicích zakázaného, „zvrhlého umění“, se stala senzací. Jako poradce při výběru Šlengrovi asistoval malíř František Tichý, hybatel celé akce.

Polibek na cestu

Což takhle psát o básnících barev, o lyrické náladě krajinomaleb či o zrcadle duše? Spojil bych zadání představit „své oblíbené básníky“ s mým profesním zaměřením historika výtvarného umění. Jenže u redakce by to stejně neprošlo a já se vlastně docela těším, že se mohu rozepsat o něčem, co je pro mě jen zdrojem potěšení, a nikoli i předmětem odborných výzkumů. Báseň je polibek věčnosti na všední cestu životem.

V ráně poslední prsty noci…

Vlčí máky

V polehlém obilí
planoucí plamínky Ducha
Obilí zkosili
Sládne předtucha

Zraje pro chvíli
kdy touha je vratká
Naději do krve zranili
Bolest je sladká

 

(…)

Toužit po ráji, vstávat na budík!

Před dvaceti lety, 13. dubna 1999, vydechl naposledy brněnský básník Karel Křepelka, dlouholetý kulturní redaktor měsíčníku Proglas, časopiseckého předchůdce Kontextů v devadesátých letech. Pobyl s námi v redakci osm let, od roku 1991 až do své předčasné smrti.

A jako by právě tu

KDYBY TO ŠLO

Bože můj, prosím tě, kdyby to šlo:
popouštěj čas pomaleji.

Rychlostí na druhou narůstá zlo.

V tepnách rány kladiv znějí,
kovadlina jsou mé kosti,

čerti se tahají o dmychadlo.

Všechno zchladne ve věčnosti.

Popouštěj pomalu,
kdyby to šlo.

 

(…)

 

Setonovo evangelium lesní moudrosti a česká duše

Americký spisovatel E. T. Seton je známý jako spoluzakladatel skautského hnutí a hnutí lesní moudrosti a také jako autor dobrodružných knih pro mládež. Méně známý je Seton jako filosof a duchovní učitel. Kniha Evangelium lesní moudrosti: Duchovní odkaz zakladatele skautingu Ernesta Thompsona Setona, ze které je vybrána následující ukázka (vyjde v létě v nakladatelství CDK), je věnována právě Setonově pozoruhodné duchovní filosofii. (red.)

Stránky