Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Díky krizi na Ukrajině dnes mnozí komentátoři věří, že se nacházíme na prahu nové kapitoly v mezinárodních vztazích. Starý světový řád, alias systém vztahů, který nastal po skončení Studené války, se zhroutil.

Zatímco ODS ani pod novým předsedou Petrem Fialou příliš neví, co sama se sebou, TOP 09 možná zažívá počátek možného neřízeného rozpadu spojenectví se starosty, situace lidovců je v porovnání s oběma středopravými stranami nejstabilnější. Dlouhodobé trendy však hrají proti lidovcům samotným.

Tu a tam lze zaslechnout hlasy, že Západ ztratil smysl pro reálpolitiku. Například proto, že nedokáže držet krok s Moskvou, která se nějakými hodnotami zatěžovat nemusí. Nicméně se zdá, že ve skutečnosti se Západ o jakousi variaci na realpolitiku pokouší. Problematické však je, že ji od ideologie vůbec nedovede odlišit. Nemluvě o tom, že důsledky svých kroků často nedomýšlí.

Ruský prezident si může gratulovat. Poté, co loni sklízel jeden úspěch za druhým, když po rozpačitém postupu USA v Sýrii převzal roli faktického arbitra krize a vyškolil Západ v kauze Edward Snowden, zdá se, že i na východě Ukrajiny vše do sebe zapadlo tak, jak mělo.

Je zjevné proč:

Podle řady katastrofických předpovědí jsme dnes již měli hlavami narážet do nejrůznějších stropů, měly nám doházet kovy, paliva, nerosty i prostor. Jenže lidstvo si dovede poradit, vytváří si neustále nové a nové příležitosti tím, že efektivněji využívá své přirozené prostředí.

„Zisky si připíší pouze ty krajně pravicové strany, jejichž postavení je dlouhodobě silné a jejichž země nebyly příliš postiženy hospodářskou krizí. Tedy etablované strany jako FPÖ (posthaiderovská Svobodomyslná strana Rakouska – pozn. autora) nebo Front National. Žádné nové strany, které vznikly díky krizi a byly by úspěšné, tu nejsou,“ tvrdí nizozemský politolog Cas Mudde v rozhovoru pro internetovou verzi rakouského deníku Der Standard.

Článek byl na Foreign Affairs zveřejněn již 29. března 2012 a odkazuje tedy především na události z první a druhé řady seriálu. V současné době běží premiéra již čtvrté řady této oblíbené historicko-fantasticko-politické série. Obsah dalších knih a sérií je zmíněn pouze v obecné rovině, konkrétní události a příběh tudíž zůstaly neprozrazeny.

Při desátém výročí našeho vstupu do Evropské unie si dovoluji čtenářům, kteří byli u mě po léta zvyklí na krátké články k úzce vymezeným tématům evropské integrace, nabídnout obsáhlejší text se širokým záběrem. V knize „Unie blízká i vzdálená“ (Institut Václava Klause, Praha 2014), jež přináší zamyšlení nad živlem evropské centralizace, jeho rozsahem a důsledky, se snažím dílčí prvky skládanky uvést do vzájemných souvislostí a přinést co nejzevrubnější obraz současného stavu EU. Následující příspěvek přináší přehled obsahu knihy a shrnutí jejích základních tezí.

Pohoršení nad zradou a pošlapáním dosavadní podpory lidských práv ve světě. Povzdechy nad tím, že "to by se za Václava Havla nestalo." Tak hodnotí část politické a kulturní scény vystoupení ministra zahraničí v Číně.

Už půl roku probíhající ukrajinská politická krize řadě lidí „otevřela oči“ a některým také „pročistila rozum“. Mnozí politologové se zajíkají upozorňováním na agresivitu a nepředvídatelnost Ruska, jiní píší o změně strategické rovnováhy v neprospěch Západu,další nás lekají ruskými „pátými kolonami“ v Pobaltí i v Karlových Varech.