Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Od roku 1989, kdy Salman Rushdie vydal svoji knihu, až po občanské protesty v Americe v roce 2010, se opakuje známý vzorec. Začne to tím, že lidé na Západě udělají nebo řeknou na adresu islámu něco kritického. Islamisté odvětí nadávkami a hněvem, dožadují se odvolání daného výroku, hrozí právními spory a násilím, které nakonec konají. Západ neví, co na to říct, kličkuje a nakonec to vzdá. Každý spor vyvolá debatu zaměřenou na otázku svobody slova. Svoji argumentaci podpořím dvěma body.

„Je potřeba mít moc, aby bylo vůbec možné jednat, zejména v morální sféře. S konáním dobra je nutně spojená moc podobně jako síla se zajištěním ochrany. Hledat dobro a zavrhnout při tom moc je spojeno s povrchní a svéhlavou představou, že život by měl být prost všech omezujících podmínek a požadavků." Tolik jedna z ústředních tezí knihy Moral und Hypermoral. Arnold Gehlen toho má ale dnešku co říci mnohem víc.

Itálie nepřijde po bouřlivém hlasování o svoji vládu, ale většina garantovaná třemi přeběhlíky je spíše předzvěstí dalších bouří než klidného vládnutí až do řádných voleb v roce 2013. Před parlamentem hořely transparenty, uvnitř létala silná slova i facky, hlasování muselo být přerušeno, premiér na protest proti srovnání s panamským diktátorem Noriegou opustil sál...

Politolog a rektor Masarykovy univerzity vydal loni dvě knihy, Politika, jaká nemá být a Evropský mezičas. Nové otázky evropské integrace, jež v zainteresovaných kruzích vzbudily zasloužený rozruch jak pro závažnost témat, jimž se věnují, tak pro lehkost, s jakou tak činí. První část rozhovoru vyšla v Revue Politika 12/2010.

Koncem listopadu byl ministerský předseda Ruské federace Vladimír Putin na pracovní návštěvě v Berlíně. Jeho sdělení i článek publikovaný v den jeho příletu v Süddeutsche Zeitung zněly jako program. Pomohly publiku, aby se seznámilo s ruskou představou o navazování spolupráce mezi Ruskou federací a Evropskou unií, jmenovitě v hospodářské oblasti.

Minulý měsíc podnikl americký jaderný fyzik Siegfried Hecker svou čtvrtou návštěvu Severní Koreje, na které mu bylo umožněno prohlédnout si korejská jaderná zařízení. To, co jsme se dozvěděli z Wikileaks, není nic ve srovnání s tím, co měl možnost Hecker vidět v Koreji.

Opravdu žijeme ve světě, v němž přestává existovat podnikatelské riziko? A nutil stát energetické firmy k investicím do fotovoltaiky? Takto formulované otázky si ve druhé polovině roku 2010 kladl u nás bohužel jen málokdo. Během celého roku Energetický regulační úřad (ERÚ) uděloval povolení pro solární elektrárny za výrazně zvýhodněných podmínek. Přitom takové garance po ČR nechtějí ani evropské směrnice: ničím neomezený povinný výkup elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů.

„Záchranná" fotovoltaická opatření

Ve svém příspěvku budu argumentovat, že podmínkou stability a prosperity v Evropě je existence nezávislých a v legislativě si konkurujících států. Tato podmínka je v současnosti narušena dominancí Evropské unie, která zahrnuje velkou část evropských států. Na základě těchto východisek budu argumentovat, že podmínkou návratu prosperity a stability v Evropě je rozpad Evropské unie a znovuetablování nezávislých států.

Omyl unifikace

1231,1280,1291,1229,1283,1342,1362,1235,1302,1329,1303,1262,1243,1348,1300,1242,1352,1273,1312,1290

Diskuse o tom, jaké jsou „podmínky politické stability a prosperity v Evropě", je téma jistě zajímavé, ale spíše již jen teoreticky a akademicky, protože Evropa, jak jsme ji znali - tím míním decentralizovanou, svobodnou, tradiční Evropu založenou antických a křesťanských kořenech západní civilizace, fungující v rámci svobodných politických a ekonomických zřízení - tu už zanedlouho nebude. Pak je otázkou, zda má takováto debata smysl.