Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Debata o penzijní reformě probíhá. Úhlem pohledu, který chybí, je ale otázka, zda návrh vlády, tedy ta část reformy spočívající v redukci objemu důchodových prostředků ve státním rozpočtu o tři procenta, nějak zásadně přispěje k prevenci dalších krizí našich veřejných financí.

Jedním z prvků Lisabonské smlouvy, které vzbuzovaly během jejího projednávání největší pochybnosti a obavy, bylo zavedení pestré škály možností pro změnu právního rámce EU daného zakládacími smlouvami, které nevyžadují klasickou plnohodnotnou změnu smluv zahrnující ratifikaci ze strany všech členských států. Mezi takové mechanismy patří mimo jiné různá překlenovací ustanovení (paserely) umožňující přechod od jednomyslného hlasování v Radě k většinovému nebo četné klauzule, jež dávají prostor, aby na základě určitého mezikroku (např.

RNDr. Veronika Kuchyňová Šmigolová může díky svým zkušenostem v české diplomacii hodnotit takřka každé téma mezinárodní politiky. Původně sice vystudovala Fakultu přírodních věd UK a odborně působila například na „břečťanové" Cornell University v USA, ale po vstupu na Ministerstvo zahraničí ČR v Praze vedla odbor analýz a plánování a později i odbor bezpečnostní politiky. Působila na velvyslanectví ve Varšavě nebo v českém zastoupení při NATO.

Finanční krize nejsou v hospodářském vývoji ničím novým. Objevovaly se mnohokrát (naposledy „asijská" v roce 1997) a až do současné krize je spojovaly dvě vlastnosti: měly především regionální rozměr a spouštěcím impulsem byly události v méně rozvinutých zemích (do světa se šířily z Mexika, Argentiny, Thajska nebo Severní Koreje).

Několik poznámek k podstatě finanční krize

Jen několik vět chvastouna a pravděpodobně psychicky narušeného člověka Muammara Kaddáfího stačilo k tomu, aby se statický postoj Evropské unie a NATO změnil v rozhodnou akci. Bombardování Kaddáfího pozic ale přišlo ve chvíli, kdy rebelové stáli na pokraji porážky. To logicky vyvolává řadu otázek.

Redaktoři Revue Politika se často setkávají se zajímavými knihami, časopisy, články nebo filmy. Nezřídka se o nich ale ví méně, než by stálo za to. Proto vzniká rubrika "Revue Politika doporučuje", v níž příležitostně naleznete tipy, jež by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti.

Polsko bude po Slovinsku, České republice a Maďarsku čtvrtou zemí tzv. východního rozšíření, která si užije půlrok ve „světle ramp" předsednictví Rady EU. Ačkoliv sedm let po příchodu největší skupiny nováčků v historii evropské integrace přitažlivost odkazů na premiéry povážlivě bledne, přeci jen existují dobré důvody, proč by polské předsednictví mohlo a mělo být zajímavé. A to i v kontextu české politiky, pro nějž bylo předsednictví z mnoha důvodů trpkou zkušeností.

Vzdálená blízkost České republiky a Polska

Západ se topí v dluzích. A to přesto, že už nemusí financovat totální války, jak tomu bylo v minulosti. Co je tedy příčinou dluhové krize, která ohrožuje západní svět a svými rozměry může otřást i celou atlantickou civilizací? Stručně řečeno je to sledování politických cílů bez ohledu na principy tvorby zdrojů. Politika si podřizuje ekonomiku a vrůstá do ní. Důsledkem intervencionistických zásahů je gradující narušování tržních vztahů a regulacemi ochrnutá produktivní sféra už není schopna pokrývat stále rostoucí potřeby sociálního státu.

Není úplně časté, že český politolog napíše knihu, která na jednu stranu není souhrnem banálních, osobními politickými názory zabarvených komentářů, na druhou stranu není širší veřejnosti nesrozumitelným, a možná dokonce směšným textem, kdy mnozí kroutí hlavou, k čemu něco takového je. Lubomír Kopeček se ve své nové knize Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 oběma úskalím vyhnul.

V poslední době se u nás vede podivná diskuse o daních. Diskutuje se o sjednocení sazeb, tedy o prosazení toho, čemu se poměrně nepřesně říká "rovná daň". Je to ale skutečně to nejpodstatnější, o čem se má diskutovat? Podle mne nikoliv. Rovná daň totiž může být ve výši 10 % i 100 % - a v obou případech bude rovná. Její účinky jsou ale radikálně odlišné. O "rovnou daň" jde tedy až v druhém řádu. V prvním řádu jde o to, zda jsou daně vysoké nebo nízké. A o tom nám podává svědectví tzv. složená daňová kvóta.