Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

V tom případě by muselo 55 % Britů, kteří chtějí opustit EU, také chtít tajně začít další válku, že Hermane?

Myslel jsem si, že lidé z argumentace euroskepticismus = nacionalismus = válka dospívají, když jim je tak devatenáct. Zdá se, že prezident EU Herman Van Rompuy ne.

České předsednictví Evropské unie začalo velkým dramatem. Rusko na několik týdnů přerušilo dodávky zemního plynu. Oficiálním důvodem ruské strany byly spory s Ukrajinou o dlužné částky za přepravu plynu a výši tranzitních poplatků. Nebylo to poprvé, jak dokládá kniha maďarské autorky Anity Orbanové Moc, energie a nový ruský imperialismus, jejíž český překlad letos vyšel.

Kniha Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 nabízí ucelené zachycení zajímavé doby, jejíž někteří aktéři mnohdy utvářejí i dnešek. Nahlédněte do nitra Občanského fóra, sledujte zrod české pravice a levice, výbušné spory kolem lustrací, ekonomické transformace či česko-slovenských vztahů, ale i zákulisí sestavování vlád nebo skandálů, které otřásly politickou scénou. Knihu vydalo nakladatelství Barrister & Principal.

NATO požádalo Rusko dvacet let po sovětském debaklu v Afghánistánu, aby mu tam pomohlo s výcvikem vojáků a bojovalo proti obchodu s drogami.

Centrum pro studium demokracie a kultury ve spolupráci s Výborem pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR si vás dovoluje pozvat na seminář "Perspektivy eurozóny ve světle zkušeností z finanční krize", jenž se uskuteční v úterý 30. listopadu 2010 v 15:00 v Zeleném salonku Senátu PČR (Valdštejnské nám 17/4, Praha). Na semináři moderovaném Ivanou Pečinkovou vystoupí poslanec Evropského parlamentu za ODS Hynek Fajmon, manažer EU Office České spořitelny Jan Jedlička, ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl a analytička Lidových novin Lenka Zlámalová.

Debatovat o tom, jak obrodit konzervatismus, v době zrodu „pravicové" vlády tvořené stranami, které se za konzervativní považují, může někomu připadat zbytečně sebemrskačské. Sebereflexe přece často nastupuje až v době neúspěchu, prohry a zklamání. Vládou pravice bychom se ale neměli nechat ukolébat. Jednak budoucnost konzervatismu je poněkud širší téma než otázka jednoho volebního cyklu, za druhé pak kabinet, jehož zrodu jsme svědky, je spíše smutným obrazem úpadku konzervatismu u nás. Sebereflexe je skutečně na místě.

Když se na posledním kongresu změnila „první pětka" ODS, nový místopředseda strany Pavel Blažek, jenž se ujal stranických záležitostí, kdesi pronesl zajímavou poznámku: „Problémem ODS je, že si až příliš zvykla na erár." Je to jeden z mála názorů zpoza statického horizontu posledních měsíců monotónně pravícího, jak je ODS hluboce zasažena korupcí, klientelismem a lobbingem.

Jen co po volbách Senát zoranžověl, přišla na přetřes opět přímá volba prezidenta. Vládní koalice ji slíbila voličům, leč po senátních volbách je již naprosto jasné, že se na jejím případném zavedení bude muset domluvit se sociální demokracií. Co od toho čekat? Nic veselého, tedy pokud někdo není brutální cynik. Dosavadní debaty či politické rozmíšky na dané téma totiž svědčí o tom, že česká společnost příliš netuší, čím prezident je nebo čím by měl být, a netuší ani, jaká úskalí přímá volba obnáší a jaké jsou její historické kořeny.

Prezident = předseda

Nedávný průzkum STEM ukázal, že 70 % české veřejnosti si nepřeje zavedení eura. Podle mne je to velmi nepřesné tvrzení, protože ve skutečnosti si u nás zavedení eura kromě několika novinářů nepřeje už vůbec nikdo. Ale pokud to má STEM spočítané, je třeba se nad tím trochu zamyslet. Přece jen jsme se zavázali, že euro jednou přijmeme.

Ve světle dramat kolem fotovoltaické energie vychází najevo ekonomický amatérismus na straně státu. V první řadě jde o samotnou formu dotací. Ponechme stranou diskusi, zda solární elektrárny mají, či nemají být zvýhodněny.