Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Kvůli nesmyslnému a populistickému rozhodnutí současného Nečasova kabinetu neprolomovat tzv. územní ekologické limity (ÚEL) čeká Českou republiku v krátkém čase závažný problém. Horní Jiřetín bude sice zachráněn, ale tisíce firem a téměř milion domácností, které jsou dnes závislé na dodávkách hnědého uhlí v systému centrálního zásobování teplem (CZT), budou muset za dodávané teplo platit až několikanásobně víc.

Aby si média uhájila pro svůj zásadní úkol - spojovat nás se skutečností - nezávislost, ústava chrání svobodu slova a vyčleňuje ji z dosahu každodenní politické moci. Někdy se však hovoří i o rubu svobody slova - riziku tzv. mediokracie. Její systém není příliš dobře popsán, ale jde zhruba o to, že zpravodajská média s politickými ambicemi systematicky vstupují do legitimního politického procesu skrze subjektivní manipulaci s informacemi. Občan pak dle této teorie jedná de facto podle vůle novin. Jde o závažnou věc se spoustou důkazních rizik.

Letní (ne)klid v EU brutálně přerušilo prohlášení komisaře Janusze Lewandowského pro list Financial Times Deutschland, že se v září chystá předložit návrh na zavedení evropské daně. Pokud tak navzdory Německu, Francii, Velké Británii, ale i Česku, které se již preventivně vyjádřily proti, skutečně učiní, měl by uspokojivě odpovědět minimálně na tři otázky.

V posledních měsících došlo k dvěma zajímavým personálním rozhodnutím. Prezident Václav Klaus navrhl na post veřejného ochránce práv Evu Dundáčkovou a předseda vlády Petr Nečas si za svého poradce pro lidská práva a zahraniční politiku zvolil Roman Jocha. Obě tyto osobnosti jsou známy tím, že jejich pojetí lidských a občanských práv je, zjednodušeně řečeno, „pravicové". Preferují ochranu občanských svobod a prorodinnou politiku před levicovým egalitářstvím.

Přestože zahraniční politika zpravidla nebývá hlavním tématem amerických prezidentských kampaní, stalo se jakýmsi dědictvím prezidenta Bushe a světa po 11. září 2001, že otázky mezinárodních vztahů se vklínily mezi kandidáty diskutovaná ekonomická témata. Barack H. Obama také díky řadě zahraničněpolitických iniciativ namířených proti politice Bushovy vlády zvítězil a již téměř dva roky má možnost své sliby plnit.

Média nezachází s ultraortodoxními židy zrovna pěkně. Moje maličkost začala výpraskem v článku o tom, jak se rozhodli pro nezaměstnanou zbožnost před poctivou dřinou, a kolega Damian Thompson napsal hojně čtený blog o jejich antikřesťanských postojích. Nejdráždivěji to ale podala - ve stylu nacistických novin Der Stürmer - sloupkařka z The Independent Christina Pattersonová v do očí bijícím nesmyslu „Pozor všem náboženstvím: multikulturalismus má své limity".

V úterý 10. srpna získala Nečasova vláda důvěru v Poslanecké sněmovně. Výsledek i přes celodenní tirády opozice nebyl nijak překvapivý. Celkový počet 118 koaličních hlasů dává vládě manévrovací prostor, jaký zde ještě v moderní historii českého státu nebyl. Jak jej ale vláda využije a zda se jí podaří naplnit její čtyřleté priority i naděje do ní vkládané, je jiná otázka.

V Česku neexistuje mnoho odborných knih pojednávajících o Ukrajině. Kniha Anderse Aslunda How Ukraine Became a Market Economy and Democracy je ovšem jediná svého druhu i v anglojazyčné literatuře: pojednává o celém období ukrajinské nezávislosti až do roku 2008, a to jak z hlediska politického, tak z hlediska ekonomického. Aslund má nespornou výhodu v tom, že se s většinou aktérů, o nichž ve své knize píše, osobně setkal a má mnohem hlubší vhled do situace než drtivá většina ostatních expertů západní provenience.

Nejprve nezávislost, pak nation-building

Eurobarometr nedávno odhalil, že 54 % Španělů věří, že „bez eura, s pesetou, bychom byli schopni čelit hospodářské krizi". V eurozóně jako celku tento názor zastává jen 45 % respondentů. Šéf zastoupení Evropské komise v Barceloně Manel Camós to v rozhovoru pro španělský deník La Vanguardia vysvětlil „po evropsku": Lidi jsou ignoranti.

Eurofilové i euroskeptici měli donedávna jednu jistotu: EU sama sebe dvakrát ročně uložila k ledu. Pokud se neobjevila událost typu rusko-gruzínského konfliktu v roce 2008, klesala míra unijní aktivity vždy o Vánocích a v červenci a srpnu. Letos je tomu jinak.