Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Volební kongres ODS bude o nadcházejícím víkendu bránit její dvoucifernou politickou identitu, po léta branou coby samozřejmost a základ sebevědomí průměrného člena ODS.

Parlamentní volby v Nizozemsku skončily obrovským pozdvižením. Strana známého kritika imigrace a islámu Gerta Wilderse zaznamenala historický úspěch, získala 24 křesel . Pokračuje tak trend několika posledních měsíců, kdy téměř v každé zemi Evropské unie končí volby zajímavými výsledky, které ukazují na hromadné výměny generací a chuť voličů měnit často zatuchlé a okoukané osazení reprezentativních lavic.

Česká republika určitě nezažila paradoxnější volby. Vítězní sociální demokraté de facto dopadli jak sedláci u Chlumce, zatímco ODS s nejhorším volebním výsledkem ve svých dějinách začíná sestavovat vládu. A to se stranami, jež by se jako jediné daly označit za vítěze voleb, tedy s TOP 09 a Věcmi veřejnými.

Parlament po řadě diskusí konečně schválil novelu zákona č. 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. O co vlastně jde?

V květnu vyšla v Centru pro studium demokracie a kultury (CDK) antologie textů polských autorů zabývajících se krizí kultury v postmoderním světě. Jde vesměs o texty tzv. „konzervativní revolty" mladých intelektuálů devadesátých let soustředěných kolem revue Fronda.

Dan Diner

Porozumět dvacátému století

Centrum pro studium demokracie a kultury, brož, 220 s., 253 Kč (cena platná při objednání přes web CDK)

Pokud si voliči od právě uzavřených parlamentních voleb slibovali změnu, mohou být navýsost spokojeni. Po posledním květnovém víkendu totiž přestaly platit některé základní pravdy české politiky.

Ať už v nadcházejících volbách zvítězí kdokoli, podstatné je, zda a jak bude nová česká vláda prosazovat naše zájmy v EU.

Už před posledními sněmovními volbami jsem v jednom článku paličsky napsal, že jejich výsledek je mi vlastně ukradený, pokud nová politická reprezentace nenajde odvahu jít po tématech, která se řeší na úrovni EU. To proto, že právě v unijních institucích se stále častěji rozhoduje jak o formě, tak o obsahu politiky naprosté většiny členských států (výjimku tvoří ty země, které mají dostatečný potenciál přímo ovlivňovat agendu EU).

Asi si sotva umíme představit, že by náš parlament nebo vláda vybraly skupinu jedinců různého vzdělání a povolání, třeba významných ve svých oborech, a zadaly jim úkol připravit návrh obecné koncepce rozvoje České republiky na dalších deset či dvacet let. Na úrovni Evropské unie takové pozoruhodné postupy možné jsou.

Po úžasném čtvrtfinále s Finy jsem si předsevzal sledovat facebookové „chování" svých přátel i „přátel", protože to byla svého druhu první příležitost. I když tento postmoderní komunikační zázrak už nějaký ten pátek existuje, českým hráčům se v posledních letech na závěrečných hokejových turnajích příliš nedařilo, a tedy ani běžní uživatelé, ani fanatici „Fejsu" zatím kouzlo, jaké tento nadmíru vypečený komunitní server bude mít ve spojení s úspěchy českých borců, neobjevili. Situace se změnila po porážce Finska.