Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Rusové se radují, Číňané mlčí. Krymský precedent se však jednou Moskvě vrátí na Dálném východě.

Poslední komunální volby v říjnu 2010 přinesly v mnoha městech nečekané výsledky, kdy voliči tvrdě ztrestali a v některých případech i vyhnali do opozice dosavadní neotřesitelné vládce radnic, kteří se za jejich vlády stali symboly korupce. Povolební euforie ve štábech stran či hnutí, jež převzaly vcelku nečekaně moc, však mnohdy velmi brzy po volbách vyprchala a jejich vzájemná spolupráce v mnohočetných koalicích dříve, či později zkrachovala, takže staří vládci v některých městech opětovně získali vliv na jejich vedení.

Republikáni kritizují prezidenta za slabost a naivní zahraniční politiku. Uvnitř strany teď propukl boj o to, kdo vůči Rusku zaujme ostřejší postoj.

Opět se věnujeme především událostem, které hýbou mezinárodní scénou, tedy situaci na Krymu a na Ukrajině. Jaké ponaučení by si mělo vzít NATO z aktuálního dění a dále o zásahu do Putinova srdce a tikající bombě ruských menšin.

Tím, že centrální banky otevřeně převzaly funkci věřitele poslední záchrany a završily svou přeměnu z nezávislých institucí střežících stabilitu měn v dominantní orgány aktivistické fiskální politiky, dospívá sociálně demokratický intervencionismus do své vrcholné fáze. Určujícím atributem pozdního období sociálního státu je dokončení procesu podřizování ekonomiky politice

S politologem a poradcem pro strategické otázky Petrem Robejškem o moci, hodnotách v politice, Vladimiru Putinovi a o tom, v čem nám dnes může pomoci čtení Machiavelliho díla.

Pane Robejšku, vy jste napsal esej o Vladařovi, fenomenální knize renesančního myslitele Niccolò Machiavelliho. Jakým způsobem lze o těchto myšlenkách hovořit v pojetí dnešní politiky?

Říká se, že politice dnes chybí velké téma. Možná jen proto, že žádné nechceme vidět. A mnozí se snaží, aby občané žádné klíčové téma nerozpoznali.

Dnes je to možná jen hlas volajícího na poušti, ale brzy se rozhlédneme kolem sebe a zjistíme, že se ve spleti kontrol, administrace, integrace a transparentnosti někam vytratila individuální svoboda.

Chránit ovšem potřebuje i sama demokracie. Příliš o ni nepečujeme, a v poslední době jsme dokonce dovolili, aby začala být oslabována.

V roce 2010 a na počátku následujícího roku budilo emoce a plnilo stránky novin ze strany ODS realizované účelové rozdělení území metropole pro komunální volby na několik volebních obvodů. Toto opatření zabránilo VV a koalici zelených a evropských demokratů zasednout i přes překonání pětiprocentní klauzule v pražském zastupitelstvu a po volbách umožnilo uzavřít koalici občanským a sociálním demokratům, kteří by za situace, kdyby nedošlo k rozdělení na vícero obvodů, většinu nezískali.

Není nic nového na tvrzení, že ruský prezident V.V.Putin řídí svou zemi a zahraniční politiku Ruské federace pomocí zpravodajských služeb. Obvykle se jedná o rozsáhlou,dlouhodobou činnost, která zadána z nejvyšších politických míst. Vždy jde o souhrn logicky vzájemně propojených a koordinovaných akcí, které vedou k plánovanému cíli. A právě takové rysy má současná agrese Ruska vůči Ukrajině.

Sociální sítě obletěl obrázek předního židobijce a předsedy nové nacionalistické strany Adama Bartoše a bývalého komunisty, nyní místopředsedy zmíněné strany, Ladislava Zemánka, kterak na ruské ambasádě popíjí kávu s jedním z pracovníků velvyslanectví. Novinář Alexandr Mitrofanov na Twitteru poznamenal, že bychom Bartošovi měli být vděční. Konečně se prý ukázalo, že kdo odmítá EU, ten miluje Putina.