Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

V každé oblasti lidské činnosti je možné najít výsledky vynikající, průměrné a špatné. I v oblasti soudní moci. Zde jsou dva odstrašující případy.

Nepříslušnost státního zastupitelství ve věci poslance Davida Ratha a Ústavní soud

Uplynulý rok vystavil euroatlantické demokratické společenství hned několika zásadním zkouškám. Rostoucí ambice nových mocenských vyzyvatelů přerostly do podoby testu reálných schopností západních spojenců bránit své dlouhodobé bezpečnostní zájmy, a tím i stávající velmocenský status quo. Posun směrem k novému rozložení sil v rámci vznikajícího multipolárního světa se tak výrazně urychlil. Přispěly k tomu především události druhé poloviny roku, které naplno odhalily nízkou akceschopnost jak dosavadního hegemona USA, tak jeho evropských partnerů, zůstávajících nadále v jeho vleku.

Stanislav Balík, Ondřej Krutílek, Ladislav Mrklas a Petr Sokol zahájili svým textem Vynořit se a nadechnout nutnou diskusi o stavu a výhledech Občanské demokratické strany. Souhlasím s jejich názorem, že debata o ODS je debatou o české občanské pravici obecně. Pokusím se do ní přispět. Považuji výchozí text zmiňovaných autorů za velmi kvalitní analytický vstup, byť některé jejich argumenty (například o směřování „evropské“ politiky strany) nesdílím.

Nejvýznamnější osobností uplynulého roku byl podle deníku Guardian Edward Snowden. Nechybělo mnoho, aby se stal osobností roku i podle magazínu Time. Někteří čeští komentátoři a politici o něm však hovoří jako o zrádci či užitečném idiotovi Moskvy. Nedokáží pochopit, že Snowden je hrdina a skutečný americký vlastenec.

Zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL se po dvou měsících od voleb dohodli na programu, rozdělení ministerských postů i počtu členů vlády. Nakonec jich má být sedmnáct. Při jednáních padlo mnoho silných slov o tom, kolik vládních postů voliči jednotlivým stranám přiřkli, kolik by měla mít exekutiva členů či co je to „důstojné zastoupení ve vládě“. Není proto od věci si připomenout, jak početné byly vlády v minulosti, jakou měly trvanlivost a jaké postavení v nich jednotlivé strany zaujímaly.

1955, 1819, 1835, 1825, 1862, 1890, 1795, 1813, 1799, 1877, 1903, 1841, 1805, 1886, 1842, 1840, 1921, 1885, 1809, 1844

Marek Bankowicz (1960) je profesorem politologie působícím na Institutu politické vědy a mezinárodních vztahů Jagellonské univerzity v Krakově. Je vedoucím tamní Katedry soudobých politických systémů. Zabývá se demokratickými a nedemokratickými režimy. Věnuje se také politickým ideologiím, a to zejména takovým, které stanoví základ totalitních režimů. Je autorem mnoha knih. Dvě jeho práce vyšly v českém překladu: Demokraté a diktátoři (Praha 2002) a Státní převrat (Praha 2010).

Kde se vzal Váš zájem o Marxe a marxismus?

Ve dnech 21. a 22. listopadu se v Praze konala mezinárodní česko-polská konference Co jsme udělali se svobodou, jejíž pracovní téma znělo „Vítězství a prohry disentu ve společnosti po roce ‚89“. Konferenci uspořádaly Lidové noviny v rámci oslav 120. výročí svého založení. Významným motivem pro uspořádání celé akce byla skutečnost, že disidentské hnutí stálo u obnovy Lidových novin v roce 1988. Dalším motivem byly úzké vztahy mezi českým a polským disentem před pádem komunistických režimů v obou zemích.

Alain Besançon

Svoboda a pravda

Výběr esejů

Centrum pro studium demokracie a kultury, váz., 456 s., 339 Kč (cena platná při objednání přes web CDK)

Analýza slabin EU vůči ruské politice na Ukrajině, názorová proměna Zbigniewa Brzezinského v aktuálních souvislostech, osud bitcoinu a pokračování hádek mezi USA a Německem o odposleších. To jsou témata, jež vám nabízíme v našem nejnovějším přehledu významných textů za poslední týden.