Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Zpráva o zabití zakladatele organizace al-Kájda přišla nečekaně. Strůjce 11. září dostihla po deseti letech spravedlnost. Má ale tento čin nějaký hlubší význam, nebo je to jen gesto? Bin Ládin byl v posledních letech mimo centrum dění a v al-Kájdě byl spíše symbolem než velitelem.

Nejhledanější terorista světa a vůdce teroristické sítě al-Kájda Usáma Bin Ládin stál krom teroristických útoků z 11. září 2001 v USA za řadou dalších atentátů včetně útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998.

Profesor Petr Chalupa je regionální geograf a vysokoškolský učitel. Vystudoval zeměpis a biologii, po roce 1989 vedl patnáct let katedru geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Dosud na několika školách přednáší problematiku Latinské Ameriky a na místě samém realizuje studentské odborné terénní praxe.

Začnu s dovolením osobnější, odlehčeně pojatou otázkou: Jakými cestami jste se vlastně dostal k celoživotnímu studiu Latinské Ameriky a kdy jste ji prvně navštívil?

Palčivost vládní krize se po uzavření smíru zmírňuje. Svým způsobem si ve skrytu duše oddychli i ti, kteří v horkých dubnových dnech tlačili na demisi vlády. Základní půdorys dohody vládních stran dává smysl všem, kteří stojí o dokončení reforem; kdybychom měli o pár desítek miliard nižší deficit a na svou šanci nečíhali čeští protagonisté sociálnědemokratické myšlenky, byly by nové volby opravdu na místě. Petr Nečas se rozhodl správně, ale i příznivce pokračování současné vládní koalice bude na jeho týmu něco dráždit.

Letošní první máj byl jako svátek práce přelomový. Po sedmi letech od našeho vstupu do Evropské unie konečně padla poslední bariéra, která doposud bránila plné liberalizaci a otevření pracovního trhu. Sedmileté přechodné období, které si v roce 2004 vydupalo Německo a Rakousko, bylo skvrnou na pověsti EU coby prostoru s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu - a práce.

V roce 2004 se Česká republika a Polsko staly členy Evropské unie a to zásadně změnilo jejich geopolitickou polohu. Od tohoto okamžiku získaly obě země možnost spoluutvářet politiku EU a ovlivňovat její směřování. Navíc přišla radikální změna orientace priorit v zahraniční politice: dosavadní hlavní cíl, zapojení do evropských struktur, byl splněn, nové úkoly, tentokrát uvnitř EU, byly o dost složitější a chyběl obecný konsenzus, který kolem dřívějších priorit na české i polské politické scéně panoval.

Hojně reflektovaným fenoménem nedávné vládní krize bylo podnikání bezpečnostní firmy ABL exministra dopravy Víta Bárty. Soukromá bezpečnostní služba pronikla do nejvyšších pater politiky. Nabízí se otázka, nakolik je vhodné, aby na chod státu, včetně podílu na řízení bezpečnostního systému, měli vliv lidé, kteří se při řešení bezpečnostních problémů orientují na zisk. Při řízení státu je třeba mít na zřeteli především státní zájmy.

Redaktoři Revue Politika se často setkávají se zajímavými knihami, časopisy, články nebo filmy. Nezřídka se o nich ale ví méně, než by stálo za to. Proto vzniká rubrika "Revue Politika doporučuje", v níž příležitostně naleznete tipy, jež by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti.

Hned na začátku bych rád upozornil, že není mým cílem cokoliv doporučovat, nebo dokonce nařizovat našim polským sousedům a přátelům. Naprosto respektuji jejich právo rozhodovat se svobodně o svém osudu. A to i ve věci přijetí nebo nepřijetí eura. V případě Česka jsem v trochu jiné pozici, protože jsem politikem zastupujícím tento stát v Evropském parlamentu.

Členství Polska a Česka v Evropské unii trvale změnilo naši geopolitickou situaci. Odevzdání části suverenity do rukou představitelů evropských institucí bylo ve své podstatě výměnným obchodem, na oplátku jsme - díky evropské solidaritě - očekávali příležitosti pro rychlejší rozvoj. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy a zejména založení evropské služby pro vnější činnost se v působení EU na mezinárodní scéně objevily nové mechanismy.

Ukrajinská společnost prošla za posledních dvacet let zásadními změnami. Můžeme ale tvrdit, že se v ní uchytila i demokracie a občanská společnost? Ukrajina ze všech bývalých sovětských republik zaujímá, pokud jde o rozvoj demokracie, čelní pozici. Porovnáme-li ale stav její demokracie s ostatními státy západní Evropy, má před sebou stále ještě dost práce.