Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

V časopise Policy před časem vyšel článek autora knihy Dojde k pádu Číny? Johna Leeho o ekonomických vyhlídkách této země. Lee v něm ukazuje, jak výrazně se Čína odlišuje od východoasijských tygrů, jakými jsou například Taiwan nebo Jižní Korea. Přesvědčivě dokazuje, že čínské hospodářství je v mnoha ohledech stále značně neefektivní.

Dosavadní předvolební průzkumy mají jedno společné: přes všechny rozdíly z nich plyne základní půdorys. O první dvě místa se podělí ČSSD a ODS, každá se ziskem okolo třetiny hlasů. Následovat budou s odstupem komunisté, kteří celkem bez potíží překročí hranici deseti procent. Tyto tři strany obdrží celkem zhruba 75-80 procent hlasů. A 80-90 procent mandátů.

„Tálibán vítězí: vrchní velitel amerických sil v Afghánistánu upozorňuje na narůstající ztráty." Tímto začíná úvodník na titulní straně The Wall Street Journal. První odstavec pokračuje v obdobném duchu: „Tálibán získal v Afghánistánu převahu. Vrchní americký velitel přiznává, že Amerika je po osmi letech nucena měnit svou strategii dalším navyšováním počtu jednotek především v oblastech s vysokou koncentrací populace, jakou představuje kupříkladu město Kandahár, domov tálibánského odporu."

Dostali jsme dopis. Od Mirka Topolánka, předsedy ODS. Vyzývá v něm nás, tedy Občanský institut, stejně jako řadu dalších pravicových subjektů této země, ke spolupráci.

Některé reakce na novou desku hudebníka Aleše Brichty Deratizer znovu upozornily na závažný a opomíjený fenomén politické korektnosti.

Koncem října a počátkem listopadu 2003 se stala jedním z dominantních témat českých médií dětská prostituce v českém pohraničí. Příčinou zvýšeného zájmu nebyl konkrétní trestný čin či soudní proces, ale informace, které byly zveřejněny na tiskové konferenci pořádané v Berlíně při příležitosti vydání publikace Cathrin Schauerové Děti na chodníku. Zpráva z česko-německé hranice. Prezentace se zúčastnila i manželka německého prezidenta.

Jak vznikla diplomatická roztržka mezi USA a některými evropskými státy, předcházející spojeneckému útoku na Irák? Redaktoři Financial Times uskutečnili rozhovory s mnoha představiteli na obou stranách Atlantiku a výsledný obraz vypovídá o diplomatickém dramatu, osobním soupeření a vzájemném neporozumění.

1.

V prvním lednovém týdnu Gerard Araud, ředitel pro strategické záležitosti a bezpečnost, varoval ministra zahraničí Dominiqua de Villepina, že americká vláda je pevně rozhodnuta pro válku v Iráku.

Ministři pro lidská práva mají v této zemi opravdu zvláštní dar naštvat drtivou většinu lidí. Jejich utkvělá snaha pomáhat obětem diskriminace je sice chvályhodná, jenže to nějak neumí vzít za ten správný konec. Nejnovější nápady páně Kocába o kvótách pro ženy v politice a o tom, kdo může za exodus Romů do Kanady (samozřejmě my), jsou jen poslední třešničkou na dortu ideologicky zabarveného profesionálního lidskoprávnictví.