Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

ODS je vnitřně velmi nemocná strana. Na tomto faktu nemění nic ani pokus o léčbu Petrem Nečasem. Tempo, s jakým se ve vládě mění ministři za ODS v kombinaci s různými skandály jejích regionálních představitelů a kmotrů a odchody mnohých dlouholetých straníků, nebudí v očích pozorovatelů mnoho důvěry. V porovnání se sebevědomím překypující TOP 09, která odmítla nabídku společné kandidatury v některých pravici ne zrovna nakloněných obvodech, ODS vypadá, že se musí zákonitě každou chvíli zhroutit a přenechat „topce" své vedoucí místo na pravici.

Antikomunisté i některé významné osobnosti veřejného života, naposledy pravděpodobný prezidentský kandidát Jan Švejnar, odsuzují případnou povolební spolupráci mezi ČSSD a KSČM. Trend v čím dál levicovější společnosti je ale jasný. Pokud tomu chce pravice zabránit, nezbývá jí než respektovat fakt, že společnost reformy postavené výhradně na škrtech nikdy nepřijme. A začít strategicky přemýšlet o velké koalici.

Rudo-oranžová koalice

Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) a MAFRA, a.s. si vás dovolují pozvat na konferenci "Euro: restart globální měny, nebo její konec?".
Na konferenci vystoupí David Marsh, ekonom a autor knihy Euro. Boj o osud nové globální měny, jejíž dlouho očekávané české vydání v CDK v těchto dnech vychází.
Dalšími řečníky budou Miroslav Singer, guvernér České národní banky, a Hynek Fajmon, poslanec Evropského parlamentu za ODS a iniciátor českého vydání knihy Euro.

David Marsh

Euro

Boj o osud nové globální měny

Centrum pro studium demokracie a kultury, brož., 484 s., 338 Kč (cena platná při objednání přes web CDK)

Za dlouhá léta šéfredaktorování jsem musel pročíst množství nejrůznějších textů o tom, v čem je současný projekt evropské integrace mylný a proč nemůže fungovat. Od kousavých esejí až po suché politologické analýzy a složité ekonomické rozbory. I když jsem o správnosti takové kritiky nikdy nepochyboval, poslední dobou jsem byl tímto tématem přesycen. Ano, i správná a potřebná kritika může unavit, když je jí příliš a řešení v nedohlednu! Pak ale narazíte na cosi trochu jiného, svěže filozoficky formulovaného, i když vlastně neříkajícího nic převratně nového.

„Gamblerství neboli gambling je chorobná závislost na hraní hazardních her. Gamblerství je považováno za patologickou psychickou závislost na lákavé představě rychlého zisku peněz nebo jiné hmotné výhry. Pravidla her jsou přitom nastavena z dlouhodobého hlediska pro hráče nevýhodně. Mnozí hráči získávají závislost na hře, rostoucí finanční problémy se snaží vyřešit další účastí ve hře, a vytvářejí tak bludný kruh." Vzpomněl jsem si na tuto definici, když zhruba sto tisíc lidí v Praze pod vedením odborů 21. dubna 2012 žádalo odchod současné vlády a nové volby. A znovu pak na prvního máje.

Devátý květnový den má trochu paradoxní a historicky ambivalentní obsah. V Moskvě se budou po Rudém náměstí prohánět tanky, obrněné transportéry, pochodovat vojáci a nad Kremlem se proletí „sučka". Rusové budou slavit vybojovaný Den vítězství a vládní elita jim bude mávat z Leninova mauzolea. Obyčejní Rusové mohou být v tento den právem hrdi - vyhráli druhou světovou válku. My bychom měli slavit „náš" Den Evropy. 9. května 1950 byla uveřejněna Schumanova deklarace s nově narýsovanou vizí jednotného starého kontinentu. Má se ale půlmiliarda Evropanů z čeho radovat?

Poslanecká sněmovna bude ve středu znovu rozhodovat, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé by si měli uvědomit, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouvu odmítnout.

Země může prodělat na členství miliardové sumy v eurech. Získat nemůže nic.

Redaktoři Revue Politika se často setkávají se zajímavými knihami, časopisy, články nebo filmy. Nezřídka se o nich ale ví méně, než by stálo za to. Proto vznikla rubrika „Revue Politika doporučuje", v níž příležitostně naleznete tipy, které by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti.

Na celé rošádě týkající se rozpadu Věcí veřejných, vzniku platformy Karolíny Peake a nového startu vládní koalice je zajímavá snad jen jedna věc: řeší se, kdo je nebo by mohl být odpadlík, přičemž výklad je samozřejmě veskrze utilitární. Vcelku stranou, zřejmě kvůli všeobecnému odporu k Vítu Bártovi a strachu z levice, ale zůstává lehkost, s jakou „peakovci" provedli svou secesi a přimkli se k vládě.