Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Před rokem, po historicky vůbec prvním parlamentním vyslovení nedůvěry vládě, podepsali představitelé čtyř politických stran po nedlouhých jednáních „Předběžnou dohodu o přechodu k předčasným volbám a o vzniku překlenovací vlády složené z nestranických odborníků". Vznikl duhový půdorys vládnoucí většiny demokratických stran; jedinou ve Sněmovně zastoupenou stranou, která se dohody neúčastnila, byla KSČM. Ačkoliv tuto situaci nelze označit za standardní, v demokraciích k nim dochází.

Tak je to tady. Dokonce i média si již všimla, že česká veřejnost většinově odmítá přijetí eura. Páteční Lidové noviny o tom dokonce přinášejí článek na první straně a odvolávají se na průzkum veřejného mínění, podle kterého u nás poprvé počet odpůrců eura přesáhl magickou hranici 50 %. Vypadá to, že Češi si už opravdu euro zavádět nepřejí a současné události kolem sanace Řecka jim dávají další pádný důvod k takovému postoji.

Má Česká republika zahraniční politiku? Podle některých odhadů se bilaterální vztahy ČR s mnoha evropskými zeměmi za poslední roky až z 80 procent přesunuly na úroveň Evropské unie nebo dalších mezinárodních organizací, kandidatura Česka do Rady bezpečnosti OSN ztroskotala podobně jako předsednictví Rady EU a programové prohlášení současné české vlády Jana Fischera na jakoukoliv konkrétnější proklamaci zahraniční politiky raději rezignuje zcela.

Zpráva Center for European Policy Analysis vypracovaná Evou M. Blaszczynski pro americké ministerstvo zahraničních věcí představuje detailní analýzu ekonomické situace v nových členských zemích EU ze střední Evropy. Podle autorky je můžeme z hlediska jejich ekonomické úspěšnosti rozdělit do tří skupin: na vítěze, zaostávající a poražené. Blaszczynski ve své analýze vysvětluje příčiny odlišného ekonomického vývoje a dopadů krize v jednotlivých zemích, posuzuje, jaké mají vyhlídky na další ekonomický růst, a nabízí i různá doporučení.

V sobotu 10. dubna došlo v 8 hodin 56 minut u ruského města Smolenska ke katastrofě, která nemá v politických dějinách světa obdoby. Co do počtu obětí se samozřejmě stala větší letecká neštěstí, a to i v docela nedávné době, ale cestou do Katyně zahynula kromě polského prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti ne nepodstatná část polské politické a duchovní elity a prakticky celé velení polské armády.

Mirek Topolánek prý nebyl dost konzervativní, proto padl. O ODS uvažoval takto: „My víme, kým jsme. Víme, že spojujeme všechny tři hlavní proudy pravicového, nesocialistického myšlení. Jsou mezi námi konzervativci, liberálové i křesťanští demokraté. Je to genetická výbava, která zaručuje, že nikdy nepodlehneme žádnému z módních a ve své podstatě vždy levicových trendů." Teď je pryč, zůstává ale implicitní očekávání, že inovovaná ODS konzervativním maximám dostojí lépe než v jeho éře.

V předposledním březnovém týdnu došlo v EU k pozoruhodnému precedentu. Komise na žádost skupiny členských států předložila návrh právního předpisu určeného pro režim tzv. posílené spolupráce. Významný není ani tak samotný návrh (týká se specifické oblasti určování rozhodného práva pro rozvody a odluky) jako skutečnost, že jde o historicky první iniciativu Komise, jež by mohla k posílené spolupráci vést.

Jako člověku, který byl mnoho let šéfredaktorem časopisu zabývajícího se politikou, se mi tento text nepíše snadno. Vždy jsme se v měsíčníku Proglas, později v Revue Politika a také nyní v časopisu Kontexty stavěli proti paušálním odsudkům politiků, útokům na politické strany, hledání třetích cest nepolitické politiky, hospodskému i intelektuálskému tlachání o tom, jak jsou politici hloupí a stranická politika zkorumpovaná.

Přečtěte si komentáře Josefa Mlejnka jr., Ondřeje Šlechty a Jana Franka.1285, 1284, 1288

Předvolební průzkumy zveřejněné v polovině dubna spojoval takřka jednotný mediální titulek: Výměna leadera nepomohla, Nečas voliče netáhne. Horká kampaň ODS teprve začíná, a dají se proto očekávat jistá zlepšení, nikoliv však zázraky. Problémy ODS jsou totiž hlubší povahy a nelze je snadno odstranit pouhou výměnou náčelníka. Dobře vyniknou, porovnáme-li si tým občanských demokratů s jeho hlavními konkurenty.