Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Americký konzervatismus byl odepisován již mnohokrát. Naposledy před rokem, na začátku Obamovy vlády, tak učinil redaktor The New York Times Sam Tannenhaus v knize s výmluvným názvem The Death of Conservatism. Rok se s rokem sešel a všechno je jinak. Americký konzervatismus byl odepisován zbytečně. Představuje totiž sílu, která jen tak nezmizí. Jeho kořeny jsou mnohem hlubší a jeho životaschopnost mnohem silnější, než se na první pohled zdá.

FDR

Spojené státy se zjevně dostaly do bodu, kdy buď musejí přijmout fakt, že Írán v budoucnu vyvine jaderné zbraně, pokud si to bude přát, anebo se musejí rozhodnout pro vojenskou akci, která by tomu zabránila. Existuje však ještě třetí strategie: Washington se může pokusit íránskou otázku redefinovat.

Diplomacie, nebo vojenský zásah

Co spojuje krachující Řecko, rozšiřování Unie bez koncepce a kodaňský klimatický summit, na kterém byla Evropská unie se svými požadavky a zájmy odsunuta na vedlejší kolej? Všechny symptomy vytrácející se akceschopnosti potvrzují zjištění, že Evropa není schopna (a nedá se předpokládat, že v blízkém horizontu schopna bude) udržet svou pozici součásti řídícího centra světového systému. Její další směřování bude s největší pravděpodobností, ať už půjde o ekonomický tlak Číny, energetickou politiku nebo imigraci ze třetího světa, plně ovlivňováno silami vycházejícími z jiných oblastí.

Nové smluvní uspořádání Evropské unii nepomáhá. Hynek Fajmon a Ondřej Krutílek píší proč.1269, 1270

Přívrženci evropské ústavy a poté Lisabonské smlouvy nás několik let přesvědčovali, že přijetí těchto dokumentů je pro Evropskou unii naprosto nezbytné. Říkali, že Evropská unie díky Lisabonské smlouvě „posílí své postavení ve světě" a „odpoví na hospodářské a sociální výzvy 21. století". Smlouva vstoupila v platnost na konci minulého roku a nyní máme po zhruba třech měsících příležitost podívat se na to, zda se tyto sliby skutečně naplnily - nebo se alespoň začínají naplňovat. Zatím vše nasvědčuje tomu, že Lisabonská smlouva nefunguje.

Jedním z nejdůležitějších argumentů pro přijetí Lisabonské smlouvy byl ten, jenž hovořil o zefektivnění fungování EU. Pár měsíců poté, co Unie začala novými pravidly řídit, se ale ukazuje, že zastánci „stále užší integrace" ne všechno náležitě domysleli.

Osmnáct fantomů

ODS v polovině února představila svou Vizi 2020. Materiál by měl stanovit perspektivy České republiky na dalších deset let a nastínit cesty, jak jich dosáhnout, pokud občanští demokraté ponesou vládní odpovědnost. Poptávka po podobném dokumentu vznikla jako reakce určité části ODS na neexistující diskusi ve straně. Poslední kongresy se bohužel staly pouze přehlídkou předem připravených projevů a na řádnou diskusi o směřování ODS se nedostávalo. Přestaly se konat i ideové konference, které reagovaly na nově se objevivší politické problémy a společenské výzvy.

Petr Kratochvíl

Původ a smysl národního zájmu

Analýza legitimity jednoho politického konceptu

Centrum pro studium demokracie a kultury, brož., 212 s., 168 Kč (cena platná při objednání přes e-obchod CDK)

Obchodní a průmyslová komora Německa a Spojených arabských emirátů hledá v Íránu nové partnery. Navzdory tomu, že kancléřka Angela Merkelová slíbila vůči této zemi zavést další sankce.

Zda bude zastaven vznik íránské bomby, záleží na „koalici ochotných". Postoj Německa, nejdůležitějšího íránského obchodního partnera, bude pro úspěch této koalice klíčový. Oznámení Siemens a Munich Re o jejich odchodu z íránského trhu bylo sice důležité, stovky německých výrobců však hodlají v obchodování s Teheránem pokračovat dál.

Má Západ usilovat o změnu íránského režimu? A má při tom argumentovat hrozbou jaderného programu? Přečtěte si názory Ondřeje Šlechty, Lukáše Hodera a Miroslava Kalouse.1229, 1246, 1258, 1264