Návrat vázaných mandátů?

Jednou z prvních a nepříliš pozitivních věcí, na kterou člověk natrefí, když se rozhodne studovat fungování parlamentarismu za první republiky, je neústavní vázanost poslaneckého mandátu a existence volebního soudu. Poslanec před volbami podepsal nedatovanou bianko rezignaci, na niž se pak, pokud se znelíbil své straně či se s ní jinak rozešel, pouze doplnilo datum a poslanec byl zbaven mandátu. I dnes se čas od času něco takového stane.

Robejšek: „Problém spočívá v tom, že evropské společnosti mají zájem na udržení svého blahobytu“

Druhá část prázdninového rozhovoru s Petrem Robejškem o eurokriticismu Alternativy pro Německo, problémech tamější sociální demokracie, francouzském prezidentovi a chřadnoucím sociálním státu, jehož úpadek bude mít zásadní politické důsledky

Portugalská krize eurozóny

Slyšeli jsme to z anglosaských a v Evropě hlavně z euroskeptických médií snad tisíckrát: úvěrová krize eurozóny není řešitelná prohlubováním nekonečné hospodářské agónie. Německý diktát fiskální disciplíny čili snižování státních deficitů a další půjčky v hodině dvanácté postižené jižní státy z pomalého bankrotu nevyvedou a v době všeobecné recese hospodářský růst nenastartují. Vždyť i v Německu by musel růst dlouhodobě dosahovat v současnosti naprosto nereálných tří procent, aby došlo ke splacení všech dluhů.

Sociální politika EU – tragikomedie na pokračování

Evropská integrace už dávno není zaměřena výlučně nebo dominantně na hospodářskou spolupráci. V průběhu let vstoupila do nejrozmanitějších sfér od ochrany životního prostředí, přes oblast vnitra a justice až po témata, jako je sport, civilní ochrana nebo výzkum vesmíru. Těžko dnes najít v rámci věcí veřejných problematiku, která by stála zcela mimo působnost unijních kompetencí a zájmů. Jednou z klíčových oblastí, kde se Unie pevně usadila v sedle, její činnost zažívá velkou expanzi a ambice jdou ještě mnohem dále, je sociální politika.

Německo: Lídrem jen někdy

Nedávné schůzky německé kancléřky Angely Merkelové by mohly naznačovat, že se Německo zapojilo do klubu diplomatických hvězd. „Vyškolila“ ruského prezidenta Vladimira Putina, neboť pohrozil, že se s kancléřskou neukáže na výstavě v Petrohradě, jež zahrnovala také umělecká díla ukořistěná sovětskými vojáky po druhé světové válce. Merkelová dala jasně najevo, že svoji návštěvu Ruska zkrátí, a Putin jí nakonec vyhověl. Kancléřka prohlásila, že ukořistěná díla by se měla podle mezinárodního práva vrátit zpět domů.

Egyptský převrat: účel světí prostředky

Události v zemi okolo Nilu mají hlubokou logiku, a tak se daly předjímat. Věci se obvykle musí změnit, aby zůstaly stejné. To víme i ze střední Evropy. Proto nám není neznámý ani fenomén, který se v Egyptě – a donedávna též v Turecku – vyskytuje kontinuálně: armáda zastává úlohu policejně-potlačovacího aparátu.

Egypt: Zdá se, že se Západ opět spálil

Ve středu večer po rozsáhlých protiprezidentských demonstracích v Káhiře a dalších městech svrhla egyptská armáda prvního demokraticky zvoleného prezidenta země islamistu Muhammada Mursího, pozastavila platnost islamisty prosazené ústavy a vyhlásila jakési přechodné období, kdy má pod vojenským dohledem dojít k tzv. národnímu usmíření.

O populismu a lidu

Ředitel francouzského Centre national de la recherche scientifique Pierre-André Taguieff kdysi prohlásil, že populismus se zdá být silnější, čím více intelektuálů ho kritizuje. Může dnes uspět politik, který není populistou? Nejsou populismus a demokracie bytostně propojeny, když základem demokracie je lid, na který se každý populista odvolává? Nebo populisté lidu pouze zneužívají pro své cíle?

Nic než lid!

Robejšek: „Svoboda a rovnost už jsou passé“

Etablované politické strany přežijí jen za předpokladu, že se zřeknou části své moci výměnou za zachování své existence a důležitosti, tvrdí v první části prázdninového rozhovoru politolog a analytik Petr Robejšek. Druhá část interview věnovaná klíčovým německým parlamentním volbám vyjde v Revue Politika začátkem srpna.

Hovoříte o ohrožení demokracie. Čím argumentujete?

Jaký volební systém pro Českou republiku?

V České republice dlouhodobě pozorujeme slabost výkonné moci, jež je mj. zapříčiněna nevhodnou podobou stranického systému, který je relativně fragmentovaný a především značně ideologicky polarizovaný. Samotné politické strany jsou vnitřně nesourodé. Volební systém nenapomáhá dostatečně vytváření většin v Poslanecké sněmovně.

Stránky