Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Dva europoslanci a dva analytici z Česka a Polska objasňují, proč si eurozóna dalšími integračními kroky nepomůže a ještě uškodí těm, kteří se rozhodli zůstat mimo ni. Co si myslíte vy? Pište na redakce@revuepolitika.cz.
1599, 1598, 1596, 1594

V sobotu 16. prosince byl zveřejněn návrh mezivládní smlouvy, která by měla zavést nová pravidla a restrikce v oblasti fiskální politiky v Evropě. Týkají se hlavně členských států eurozóny. Smlouva vstoupí v platnost, pokud ji ratifikuje alespoň 9 států. Nebude však platit v zemích, které ji nepodepíší.

K paktu budou moci přistoupit také členové EU mimo eurozónu, tudíž i Polsko.

V neděli ráno zemřel český dramatik, politik a disident Václav Havel. Život i činy tak mnohovrstevné osobnosti nelze popsat na pár řádcích. Četné nekrology a úvahy, kterých budeme v následujících dnech svědky, budou Václava Havla pasovat do role poloboha, jiné, kterým nebude dán takový prostor, ale jistě se ozvou, mu budou nenávistně spílat. Oba tábory zapomenou na to, že Havel byl především a mimo jiné omylný a chybující člověk.

Od posledního summitu EU, který měl definitivně rozhřešit situaci v zadlužené eurozóně, uplynulo jen několik dní. Už nyní je ale jasné, že státy, které se rozhodly nepřistoupit na Merkozyho hru, chybu rozhodně neudělaly.

Michel de Certeau

Psaní dějin

Centrum pro studium demokracie a kultury, váz., 348 s., 338 Kč (cena platná při objednání přes web CDK)

Skončil další summit EU, tentokrát jsme ale neviděli žádné poplácávání po zádech, žádné zářivé úsměvy. Situace je vážná, ba dokonce kritická. Co na to Češi?

Jan Frank navrhuje hledat řešení v historii, Bronisław Wildstein doporučuje posilovat demokracii v národních státech a David Hanák tvrdí, že Češi si nejprve musí vyřešit své "Palackého dilema".
1582, 1590, 1592

Žijeme v říši samozřejmosti. Takový závěr se nabízí, pokud pozorujeme polský mediální mainstream a nasloucháme publicistům, kteří v něm dominují.

Zadluženým zemím Evropské unie (EU) hrozí bankrot. Evropský finanční stabilizační fond (EFSF) jim může pomoci pouze momentálně a nebude dostačující, pokud bude potřeba podpořit větší státy typu Itálie či Španělska. Další emise peněz z ECB či jednotlivých národních bank může způsobit katastrofálně vysokou inflaci. Krom společné měny by se jednotlivé unijní země měly samy postarat o reformy, díky nimž splatí své dluhy a začnou shromažďovat finanční přebytky. V mikroměřítku by mohl systémové řešení znamenat systém modifikované DPH (model interVAT), v makroměřítku pak územní dluhopisy. Tzv.

Projev polského ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského v Berlíně prezentoval stanovisko vlády Donalda Tuska v mezinárodních otázkách. S jeho obsahem by se měli ve svém zájmu seznámit i Češi.

Prezentoval je způsobem příznačným pro strategii současného premiéra, který se této oblasti, pro polskou politiku tak zásadní, ve svém nedávném expozé nevěnoval. Sotva bude náhodou, že tak závažné prohlášení nepronesl premiér, ale ministr, a to v Německé společnosti pro zahraniční politiku, nikoli na nějakém oficiálním mezinárodním summitu.