Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Příčiny krize eurozóny lze nalézt na třech rovinách. Nejčastěji se hovoří o nepříznivém fiskálním vývoji nebo špatných fiskálních politikách. Důležitějšími příčinami krize jsou ale strukturální nesourodost zemí eurozóny a její nedostatečný institucionální rámec.

Strukturální nesourodost

Patriarcha Kiril navrhl vytvořit na území bývalé ruské říše společnou civilizaci - Ruský svět. Klíčový význam pro uskutečnění této koncepce má Ukrajina. Podle patriarchových slov to byl Kyjev, kdo „sjednotil ruské země a rozdělená plemena a přinesl na Rus křesťanství (...) Ukrajina musí v těchto tradicích pokračovat". Ruská církev se ovšem již velmi dlouho snaží podřídit si veškeré pravoslavné náboženství. Píše o tom i Bartoloměj Čenščik na polském Portále zahraničních věcí (www.psz.pl).

Ve sněmovních volbách v roce 2002 došlo oproti předchozím volbám v druhé půli 90. let ke zdvojnásobení míry využití preferenčních hlasů. Způsobili to především voliči Koalice, kteří v těchto volbách „vykroužkovali" řadu kandidátů US-DEU. Titíž voliči využívali preferenčních hlasů už v krajských volbách o dva roky dříve. Tentokrát se je ovšem naučili lépe využívat.

Nedávno přednesl palestinský prezident Abbás v OSN návrh na uznání palestinské státnosti. Přestože neprojde Radou bezpečnosti, ve Valném shromáždění se těší široké podpoře. K tomu připočtěme úspěšný pokus Palestiny o vstup do UNESCO a všeobecně sílící propalestinskou podporu. Co to Palestině přinese?

Reformování společné zemědělské politiky Evropské unie je „součástí práce" Evropské komise, Evropské rady a Rady EU prakticky od začátku existence EHS. Je také „módním" tématem všeobecně probíraným ve veřejném diskursu. Není divu: zemědělská politika je nejen první a nákladnou, ale od počátku také důsledně společnou hospodářskou politikou Evropského společenství.

Koho se média a občané táží nejčastěji, když se řeší otázky související s krizí eurozóny? Ekonomů. Ne že by vzhledem k reálným turbulencím na finančních trzích byli irelevantní, obecně je ale jejich exploatace jen dalším zvláštním klamem spojeným s ekonomizací problémů dnešní západní civilizace. Ostatně sami špičkoví ekonomové, posloucháme-li je pozorně, to přiznávají. Je řada oborů, které by se měly probudit a začít něco produkovat. V prvé řadě historie.

Spoléhat se u nás na běžně dostupné zpravodajství z Blízkého východu se nevyplácí. Hodnocení médií jsou buď plná frází, nebo programově jednostranná. Názor Terezy Spencerové představuje alternativu vycházející z jejího dlouhodobého odborného zájmu a mnoha osobních zkušeností z regionu.

Největší lži prý šíří novináři sami, proto se na úvod zeptám, zda je hodně velký rozdíl mezi Egyptem mediálním a reálným?

Podílet se na ukrajinském překladu knihy profesora Normana Neumarka pro mě bylo nesmírně zajímavé. Autor v úvodu uvádí: „Otázka genocidy je pro Ukrajince velmi důležitá a doufám, že tato kniha pomůže pochopit její dynamiku." Po jejím přečtení mohu říci, že Neumarkův předpoklad byl správný. Jedná se skutečně o skvělou práci. Zvlášť když si uvědomíme, že kniha vychází v době, kdy téma genocidy není na Ukrajině zrovna salonfähig.

Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 jsem vystupoval se sloganem „Držme se koruny". Rád bych tuto tezi hájil i tentokrát, protože si myslím, že je i nadále pravdivá. Chci se zaměřit hlavně na to, co reálně máme dělat my, země mimo eurozónu, jakým způsobem máme postupovat a jak se jako Česká republika, její politická reprezentace, domácnosti, firmy a další subjekty, máme chovat, abychom dnešní dluhovou krizi přestáli a vyšli z ní posíleni. Myslím, že nám pomůže, pokud si položíme několik triviálních otázek a pokusíme se dát si na ně odpovědi.

Redaktoři Revue Politika se často setkávají se zajímavými knihami, časopisy, články nebo filmy. Nezřídka se o nich ale ví méně, než by stálo za to. Proto vznikla rubrika „Revue Politika doporučuje", v níž příležitostně naleznete tipy, které by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti.