Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Finančním mediím v poslední době dominují zprávy o Řecku a dalších státech na okraji Evropy. A je to tak správně. Mě ale trápí to, že zpravodajství se soustřeďuje téměř výhradně na evropské zadlužení a deficity rozpočtu, přičemž vzniká dojem, že se jedná výlučně o marnotratnost vlád. To povzbuzuje tvrzení našich vlastních rozpočtových jestřábů, kteří chtějí prudce snížit vládní výdaje navzdory obrovské nezaměstnanosti a dávají Řecko za příklad toho, co nás čeká, pokud tak neučiníme.

Někdejší dlouholetý agent CIA na Blízkém východě popisuje své zkušenosti „terénního pracovníka" v Íránu. Čerpá z osobních cest do sledované oblasti i rozhovorů s pestrou škálou osobností - od bývalého osobního asistenta ajatolláha Chomejního přes šéfa izraelské kontrarozvědky až po obyčejné Íránce, Iráčany nebo Palestince. Kapitola, z níž pochází následující ukázka, se věnuje různým podobám hrůzného fenoménu sebevražedných atentátníků.

Prohlubování evropské integrace, resp. centralizace nepostupuje vždy tak rychle, jak by si zastánci „stále užší Unie" přáli. V citlivých oblastech, jako jsou daně, trestní právo, obrana, sociální zabezpečení aj., naráží jejich nekonečné ambice na odpor mnoha nebo i většiny členských států. Mnozí centralisté, zvláště čistokrevní federalisté, jsou zcela otevření a své vize o Europe-puissance (EU jako velmoci v mezinárodních vztazích), společné obraně, evropském občanském či trestním zákoníku nebo harmonizaci daní hlásají otevřeně.

Firma ČEPS, která spravuje elektrické rozvody v zemi, varovala, že v důsledku připojování stále většího množství větrných a fotovoltaických elektráren hrozí přetížení sítě. V čem je problém, zevrubně popsal na našich stránkách již v létě 2008 ředitel sekce strategie společnosti ČEPS Pavel Šolc.
333

Málokdo si uvědomuje, že od 5. prosince loňského roku žije svět bez platné smlouvy regulující jadernou výzbroj. Není se čemu divit. Riziko konfliktu mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi je téměř na nule a veřejné mínění zajímají úplně jiné záležitosti. Přesto může být nová smlouva, nahrazující již neplatnou dohodu START-1, významným mezníkem ve vývoji mezinárodních vztahů. Připomeňme, že k uzavření nové smlouvy se prezidenti Ruska a USA neformálně zavázali loni v létě. K podpisu by mohlo dojít už v únoru.

Proč odzbrojit?

Grace Davieová

Výjimečný případ Evropa

Podoby víry v dnešním světě

Centrum pro studium demokracie a kultury, váz., 212 s., 212 Kč (cena platná při objednání přes e-obchod CDK)

Nejdůležitější výroky jsou obvykle ty nevyřčené. Mezi miliony slov pronesenými na Světovém ekonomickém fóru v Davosu byl komentář, který si nikdo netroufal vyslovit, zcela zřejmý. Po krizi v letech 2007-2009 se světový kapitalistický systém dostává do období transformace, již lze přirovnat k velkým změnám v 30. a 70. letech 20. století.

Ne že by boj proti korupci nebyl zvláště v České republice důležitý. Její negativní vlivy, pomineme-li otázku morální, jsou především ekonomické. V případě přijetí úplatku, ať už je realizován v jakékoli formě, není nikdy dostatečně jisté, zda skutečně zvítězil soukromý subjekt, který je schopen veřejnoprávní zakázku uskutečnit za nejlepších podmínek (nebo alespoň za podmínek vyhlášených zadavatelem). Jenže už v tomto pojetí se skrývá pověstné čertovo kopýtko. Vládní protikorupční balíček totiž nemíří proti principu korupce samotné.

V září 2009 vyšla najevo existence dalšího tajného zařízení na obohacování uranu v Íránu, v listopadu označil předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) spolupráci s íránským režimem za „bezvýslednou" a v prosinci vyhlásil prezident Ahmadínežád záměr produkovat více obohacený uran. V lednu 2010 vypršel termín, který si americký prezident Obama stanovil pro vyjednávání s Iránem, a americký Senát před několika dny schválil návrh zákona rozšiřujícího sankce vůči Íránu i na ropné produkty a zemní plyn.

Christopher Caldwell ve své knize Reflections on the Revolution in Europe: Immigration, Islam and the West (Úvahy o revoluci v Evropě: Imigrace, islám a Západ, Penguin Books, 2009) popisuje postupující muslimskou imigraci. V novém čísle revue Commentaire se objevila recenze Alaina Besançona, který se otázkou vztahu křesťanské i „postkřesťanské" Evropy k islámu zabývá minimálně počínaje knihou Trojí pokušení Církve (1996), v níž vedle „demokratického" a „antidemokratického" pokušení definuje jako třetí pokušení právě islám.