Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Po ohlášení výsledků ukrajinských parlamentních voleb, konaných 26. března 2006, převládala v médiích interpretace, že oranžové revoluci došel dech a uvázla v píscích deziluze. Ve volbách přece zvítězila Strana regionů Viktora Janukovyče, tedy Juščenkova protikandidáta z prezidentských voleb 2004, jehož zmanipulovanému zvolení zabránil právě výbuch lidové nespokojenosti. Juščenkova Naše Ukrajina skončila až třetí s výsledkem ani ne čtrnáct procent, Blok Julije Tymošenkové získal jako druhá strana v pořadí přes 22 procent.

Centrum pro studium demokracie a kultury uspořádalo 12. dubna 2006 pod záštitou poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona (ODS/EPP-ED) v prostorách Poslanecké sněmovny seminář věnovaný navýsost aktuálnímu tématu - spolupráci komunistů a sociálních demokratů. Na hojně navštívené akci vystoupilo kromě Hynka Fajmona šest politologů a historiků, kteří se z různých pozic tímto tématem zabývali. Na následujících stránkách přinášíme výběr toho nejzajímavějšího, co na semináři zaznělo.

Vztahy socialistických a komunistických stran v zemích západní Evropy

Před deseti lety se průzkumy veřejného mínění předháněly v prognózách, zda tehdejší středopravicová vládní koalice získá ve volbách do Poslanecké sněmovny jen prostou, nebo ústavní většinu, což vytvářelo unylou předvolební atmosféru. Jako malé zjevení proto působilo vystoupení politického analytika Petra Krejčího, který v předvečer voleb v Poslanecké sněmovně prohlásil, že Českou republiku naopak čeká éra nestabilních vlád, nekonzistentní legislativy a neúčinného vládnutí. Jeho tehdejší slova, která nikdo nebral vážně, se bohužel naplnila.

Politické diskuse o případném dalším vládním směřování Strany zelených jsou bezpředmětné bez popsání politických a ekonomických zájmů, které stály u zrodu jejich nedávného vzestupu.

Zda se, že zvolení Davida Camerona do čela britských konzervativců by mohlo přinést čerstvý vítr nejen do ostrovních vnitropolitických záležitostí. Pod jeho vedením totiž značně zesílila snaha některých členů jeho strany, sedících na postech europoslanců, opustit skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů (EPP-ED), ve které doposud, po boku našich poslanců za ODS a jiných, působili.

Jen zdánlivě odezněla kauza Národního památkového ústavu (NPÚ), do jehož čela byl postaven další z politických „talentů" vládnoucí garnitury Tomáš Hájek. Jeho vzletnou kariéru nedostižně popsal Josef Mlejnek v časopise 51 PRO, takže jen pár slov. Jestliže poslední generální ředitel této instituce Zdeněk Novák strávil po jmenování ministrem kultury Vítězslavem Jandákem ve funkci jen čtyřiadvacet hodin, přibližně stejnou dobu pobyl hlavní konzervátor Josef Štulc jako náměstek generálního ředitele po Hájkově jmenování.

Z úst představitelů ODS zaznívají velmi často prohlášení o blízkosti jejich strany a britských konzervativců. Konzervativní strana je dokonce mnohdy označována za potenciálně nejbližšího partnera a spojence na evropské politické scéně a v Evropském parlamentu. Není zas tak podstatné, nakolik jsou si politická scéna v České republice a Velké Británii podobné a nakolik jsou rozdílné - v tradicích i současné politické kultuře. Podstatné je to, že se ODS hlásí k subjektu, který již ve trojích parlamentních volbách po sobě neuspěl. Proto by si měla dát pozor, aby nedopadla jako on.

V předvolebním čase zkoumají novináři i politologové programy politických stran, aby zjistili, jakou politiku hodlají v příštím volebním období tyto strany provádět. Agenda zahraniční politiky je na rozdíl od té domácí často určována více politikou ostatních států a událostmi, které nemůžeme ovlivnit, než programem jednotlivých politických stran. Před volbami 2002 jsme mohli předpokládat, že největší událostí v oblasti zahraniční politiky v přicházejícím volebním období bude vstup do Evropské unie.

Bouřlivé sociální protesty ve Francii a povedené prezidentské volby v Bělorusku, případně parlamentní volby v Maďarsku nebo v Itálii a protireformní stávky v Británii nebo na Slovensku, ač na první pohled navzájem žádným způsobem nepropojené, mají přece jen něco společného. Ve všech případech se jedná o reflexivní pokus značné části obyvatelstva schovat se do ulity „jistot" tváří v tvář prudkým změnám okolního světa, které se zdají být nevlídné, až nepřátelské.

Na přelomu února a března 2006 se v centru pozornosti médií i veřejné sféry ocitnul problém, který souvisí s procesem přijímání nového trestního zákoníku (viz analýza v Revue Politika 1/2006). Z podnětu poslance Marka Bendy (ODS) byl z jeho návrhu při schvalování vypuštěn již v září 2005 jeden odstavec z paragrafu upravujícího zneužívání informací v obchodním styku, který podle Bendy umožňoval nespravedlivou kriminalizaci podnikatelů. Tato skutečnost byla tehdy bez větších problémů akceptována a schválena poslanci ODS, ČSSD a US-DEU.