Napsal uživatel vachova dne 27. Únor 2023 - 14:22.
Ivan Šedivý šel do masarykovského tématu vyzbrojen svými předchozími studiemi a knihami o dějinách válečného a poválečného Československa, ale také teoreticky. Úvodní kapitola hutné, i když stručné publikace s názvem T. G. M. přináší srozumitelné vysvětlení mýtu v pojetí Ernsta Cassirera, Clauda Léviho-Strausse či Mircei Eliada. Nadto autor zmiňuje české autory, kteří měli (český) mýtus ve velké vážnosti – je třeba zmínit alespoň nebožtíky se zakladatelskou aurou: Vladimíra Macuru a Josefa Petráně.
Napsal uživatel vachova dne 27. Únor 2023 - 14:21.
Básník a katolický kněz František Daniel Merth(1915–1995) se narodil v Jindřichově Hradci do skrovných poměrů – otec pracoval jako řemeslník a až později si rodiče zařídili obchod s ovocem a zeleninou.
Napsal uživatel vachova dne 27. Únor 2023 - 14:18.
S provokativním titulem Budování Dystopie: Podivný triumf architektonického barbarství přichází k českému čtenáři kniha, jež má ambici významně změnit jeho pohled na posledních sto třicet let architektury a stavění. V anglickém originálu vyšla pod názvem Making Dystopia: The Strange Rise and Survival of Architectural Barbarism v roce 2018. Podle jednoho z recenzentů jde o „husarský kousek“ (tour de force) autora, který tehdy oslavil jednaosmdesáté narozeniny.
Napsal uživatel vachova dne 27. Únor 2023 - 14:17.
David Engels, belgický historik žijící v Polsku, hovoří o duchovním bohatství díla J. R. R. Tolkiena a o pokusech o jeho deformaci. Jako velký znalec Tolkienova díla se vyjadřuje i k různým verzím filmového zpracování jeho knih a především k novému seriálu společnosti Amazon Prime Prsteny moci. (…)
Napsal uživatel vachova dne 27. Únor 2023 - 14:15.
Pavel Švanda se narodil 6. června 1936 ve Znojmě, od roku 1938 žije v Brně. Spisovatel, novinář, představitel generace šestatřicátníků (Václav Havel, Jiří Kuběna aj.). V letech 1954–1959 studoval v semináři dějin umění na FF MU. Po studiu působil ve filmové distribuci, jako redaktor a novinář, v éře normalizace vystřídal řadu zaměstnání. Po roce 1969 se stal ineditním spisovatelem, účastnil se neoficiálních brněnských filozofických aktivit. V letech 1992–2015 přednášel na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění.
Napsal uživatel vachova dne 27. Únor 2023 - 14:13.
Na Svatopetrském náměstí v Římě bylo 5. ledna 2023 dopoledne zataženo a chladno. Náměstí bylo nezvykle tiché. Smutek a usebrání se zvláštním způsobem mísily s očekáváním. Svět se loučil s emeritním papežem Benediktem XVI. Před venkovním oltářem ležela rakev se zesnulým a na ní evangelium. Stejně jako tomu bylo při pohřbu sv. Jana Pavla II., kdy smuteční rozloučení vedl právě kardinál Joseph Ratzinger, nyní pohřbívaný Benedikt XVI. Tak jako tehdy se i nyní ozvalo z vatikánského náměstí spontánní volání „Santo subito“, „svatým ihned“.
Napsal uživatel vachova dne 27. Únor 2023 - 14:11.
Právní stát představuje podle čl. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) jednu z hodnot, na kterých je Evropská unie založena. Toto základní východisko je dále rozvedeno v řadě ustanovení primárního i sekundárního práva, právní stát však na žádném místě není přesně definován. Evropská komise pod tento pojem zahrnuje zásady zákonnosti, právní jistoty, zákazu svévolného výkonu moci výkonné, účinné ochrany nezávislými a nestrannými soudy, účinného soudního přezkumu zahrnujícího dodržování základních práv, dělbu moci a rovnost před zákonem.
Napsal uživatel vachova dne 27. Únor 2023 - 14:10.
Ruské strategické myšlení v obecném smyslu slova silně vychází z realistické tradice a v tomto ohledu se režim Vladimira Putina zásadně neliší od jiných období dějin ruského impéria. Hlavním cílem je dominovat postsovětskému prostoru, což je myšlenka, kterou razí především tzv. (neo)eurasianisté.
Napsal uživatel vachova dne 27. Únor 2023 - 14:09.
Vzhledem k tomu, že jsem se v posledním půlroce detailněji zabýval životním příběhem Andreje B. Zubova, ruského politologa, historika a religionisty, snažím se pochopit jeho způsob myšlení, který na první pohled působí překvapivě. Na jedné straně před sebou vidím ruského vlastence, který svou lásku k Rusku neskrývá, na druhé straně až radikálního liberála západního střihu.
Napsal uživatel vachova dne 27. Únor 2023 - 14:07.
Francouzský institut v Paříži uděluje cenu Prix Guizot – Institut de Francevýznamným dílům z oboru historie či studiím týkajícím se současného světa a společnosti nebo aktuálním politickým analýzám. V roce 2022 ji obdržela Françoise Thomová (1951) za svou poslední knihu Pochod pozpátku (La Marche à rebours) zahrnující texty, v nichž se známá francouzská historička a sovětoložka zabývala společenským a politickým vývojem v SSSR a v Rusku posledních zhruba třiceti let.