Centrum pro studium demokracie a kultury

Ivan Šedivý šel do masarykovského tématu vyzbrojen svými předchozími studiemi a knihami o dějinách válečného a poválečného Československa, ale také teoreticky. Úvodní kapitola hutné, i když stručné publikace s názvem T. G. M. přináší srozumitelné vysvětlení mýtu v pojetí Ernsta Cassirera, Clauda Léviho-Strausse či Mircei Eliada. Nadto autor zmiňuje české autory, kteří měli (český) mýtus ve velké vážnosti – je třeba zmínit alespoň nebožtíky se zakladatelskou aurou: Vladimíra Macuru a Josefa Petráně.

Básník a katolický kněz František Daniel Merth (1915–1995) se narodil v Jindřichově Hradci do skrovných poměrů – otec pracoval jako řemeslník a až později si rodiče zařídili obchod s ovocem a zeleninou.

S provokativním titulem Budování Dystopie: Podivný triumf architektonického barbarství přichází k českému čtenáři kniha, jež má ambici významně změnit jeho pohled na posledních sto třicet let architektury a stavění. V anglickém originálu vyšla pod názvem Making Dystopia: The Strange Rise and Survival of Architectural Barbarism v roce 2018. Podle jednoho z recenzentů jde o „husarský kousek“ (tour de force) autora, který tehdy oslavil jednaosmdesáté narozeniny.

David Engels, belgický historik žijící v Polsku, hovoří o duchovním bohatství díla J. R. R. Tolkiena a o pokusech o jeho deformaci. Jako velký znalec Tolkienova díla se vyjadřuje i k různým verzím filmového zpracování jeho knih a především k novému seriálu společnosti Amazon Prime Prsteny moci. (…)

Pavel Švanda se narodil 6. června 1936 ve Znojmě, od roku 1938 žije v Brně. Spisovatel, novinář, představitel generace šestatřicátníků (Václav Havel, Jiří Kuběna aj.). V letech 1954–1959 studoval v semináři dějin umění na FF MU. Po studiu působil ve filmové distribuci, jako redaktor a novinář, v éře normalizace vystřídal řadu zaměstnání. Po roce 1969 se stal ineditním spisovatelem, účastnil se neoficiálních brněnských filozofických aktivit. V letech 1992–2015 přednášel na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění.

Na Svatopetrském náměstí v Římě bylo 5. ledna 2023 dopoledne zataženo a chladno. Náměstí bylo nezvykle tiché. Smutek a usebrání se zvláštním způsobem mísily s očekáváním. Svět se loučil s emeritním papežem Benediktem XVI. Před venkovním oltářem ležela rakev se zesnulým a na ní evangelium. Stejně jako tomu bylo při pohřbu sv. Jana Pavla II., kdy smuteční rozloučení vedl právě kardinál Joseph Ratzinger, nyní pohřbívaný Benedikt XVI. Tak jako tehdy se i nyní ozvalo z vatikánského náměstí spontánní volání „Santo subito“, „svatým ihned“.

Právní stát představuje podle čl. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) jednu z hodnot, na kterých je Evropská unie založena. Toto základní východisko je dále rozvedeno v řadě ustanovení primárního i sekundárního práva, právní stát však na žádném místě není přesně definován. Evropská komise pod tento pojem zahrnuje zásady zákonnosti, právní jistoty, zákazu svévolného výkonu moci výkonné, účinné ochrany nezávislými a nestrannými soudy, účinného soudního přezkumu zahrnujícího dodržování základních práv, dělbu moci a rovnost před zákonem.

Ruské strategické myšlení v obecném smyslu slova silně vychází z realistické tradice a v tomto ohledu se režim Vladimira Putina zásadně neliší od jiných období dějin ruského impéria. Hlavním cílem je dominovat postsovětskému prostoru, což je myšlenka, kterou razí především tzv. (neo)eurasianisté.

Vzhledem k tomu, že jsem se v posledním půlroce detailněji zabýval životním příběhem Andreje B. Zubova, ruského politologa, historika a religionisty, snažím se pochopit jeho způsob myšlení, který na první pohled působí překvapivě. Na jedné straně před sebou vidím ruského vlastence, který svou lásku k Rusku neskrývá, na druhé straně až radikálního liberála západního střihu.

Francouzský institut v Paříži uděluje cenu Prix Guizot – Institut de France významným dílům z oboru historie či studiím týkajícím se současného světa a společnosti nebo aktuálním politickým analýzám. V roce 2022 ji obdržela Françoise Thomová (1951) za svou poslední knihu Pochod pozpátku (La Marche à rebours) zahrnující texty, v nichž se známá francouzská historička a sovětoložka zabývala společenským a politickým vývojem v SSSR a v Rusku posledních zhruba třiceti let.