Prokletí impéria a ruská lež

Akira Kurosawa

Filmovému režiséru Akirovi Kurosawovi se podařilo něco, co bylo ve své době téměř nepředstavitelné. Stal se úspěšným režisérem nejen ve své domovské zemi, Japonsku, ale oslovil i zahraniční diváky a ovlivnil a inspiroval několik následujících generací filmařů v Hollywoodu. Pravděpodobně jste někdy slyšeli, že western Johna Sturgese Sedm statečných (1960) je ve skutečnosti americká verze Kurosawových Sedmi samurajů (1954). Věděli jste však, že první film z tzv.

Sen o granátových jablkách

Jan M. Heller (1977), literární kritik, překladatel a editor. Pracuje jako ředitel Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze a editor iLiteratury.cz. Vydal monografii Obraz druhého v českém cestopise 19. století (2020). V roce 2019 získal cenu Tvárnice pro kritika roku, udělovanou časopisem Tvar. V nakladatelství Dauphin mu vyšla v roce 2021 sbírka Spády, z níž přinášíme výběr básní. (…)

Nejistému chodci nejistý čtenář

Dne 20. dubna se dožívá osmdesáti let Pavel Rejchrt, spisovatel, výtvarník a kazatel. Rodák z Litomyšle, v šedesátých letech student evangelického bohosloví, za normalizace krátkodobě v církevní službě a následně restaurátor a výtvarník ve svobodném povolání. Po revoluci začal oficiálně publikovat, dodnes příležitostně káže v českobratrských sborech. Literární tvorbě se věnuje od studií, nejprve ji ukládal v samizdatu, od roku 1995 vydal přes dvě desítky knih, nejčastěji v evangelických nakladatelstvích EMAN Benešov a Stefanos Jindřichův Hradec: sbírky básní a dramatických textů (mj.

Brněnská romance

Univerzitní profesor Dušan Jeřábek se narodil před sto lety 14. března 1922 v Brně, ve městě, kterému zůstal věrný po celý svůj život. Absolvoval brněnskou filozofickou fakultu, kde působil od roku 1950 až do svého úmrtí v červnu roku 2004. V roce 1966 byl jmenován profesorem pro dějiny novočeské literatury, v šedesátých letech přednášel na německých univerzitách. Mezi léty 1966 až 1969 byl děkanem brněnské filozofické fakulty. Patří mezi naše přední bohemisty, zabýval se např.

Karel Kotas – architekt jiné moderny

Pojmem jiná moderna bývá označována taková architektura, která má s klasickou modernou společný odklon od tradičního formálního aparátu, ale na rozdíl od ní si uchovává víru v odvěká architektonická témata, jakými jsou např. monumentalita, tektonika, materialita či místo stavby. Jednoduše řečeno, zatímco klasická moderna tradici vědomě ruší, a tak historii neguje, jiná moderna vnímá architekturu jako celistvou disciplínu s vlastní historií, kterou bere stále v úvahu. A tudíž pracuje s tradicí jako základní kulturní hodnotou.

Umět včas umřít

 

Evropské hodnoty a jejich proměny

Úvahy o (evropských) hodnotách bychom mohli začít odkazem na Nový zákon, na Pavlův list Římanům, kde v sedmé kapitole mluví poměrně pesimisticky o našich možnostech: „Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím.“ Je asi vhodné uvést tento citát, když pojednáváme o hodnotách, o nichž mluvíme často nereflektovaně, jako by stačilo se k nim prostě přihlásit, jako k něčemu, co je pro nás cenné a co můžeme vlastnit. Nejde totiž jen o to, že hodnoty jsou velmi rozmanité a že jsou jistě v historickém vývoji proměnlivé.

Bohorodičko, vyžeň Putina!

Válka na Ukrajině přináší nejen mnoho neštěstí a utrpení, ale též kontrastů. „Bratři a sestry, právě jsme prosili Pannu Marii. Tento týden se město Mariupol, které nese její jméno, stalo mučednickým městem v trýznivé válce, jež devastuje Ukrajinu. Tváří v tvář barbarskému zabíjení dětí, nevinných lidí a bezbranných civilistů neexistují žádné strategické důvody, které by obstály: jediné, co je třeba udělat, je ukončit nepřijatelnou ozbrojenou agresi dříve, než promění města ve hřbitovy,“ pronesl 13. března papež František v jedné z reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. (…)

Stránky