Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Už čtvrt století učím studenty základní po­učku, že historie se neopakuje a že si mají dát velký pozor na představu cyklického opakování všech dějů. To se odehrává v přírodě, ale také pokaždé trochu jinak. Kdo by mohl tvrdit, že přicházející podzim nebo zima jsou vždycky stejné?

Občas se o tom mluví, a před pár léty to dokonce bylo módní téma: nepodmíněný příjem pro všechny. Vzpomínáte si? Navrhovalo se, aby každý a každá, jimž se povede narodit, měli nárok na pravidelný finanční příspěvek. Od koho? Od státu, tedy ode všech ostatních, kteří by zároveň taky byli příjemci. Takovým smělým tahem by se rázem zjednodušila soustava sociálních dávek. Zmizelo by propočítávání různých nároků, přídavků, dodatků, vyrovnání a jak se to všechno, včetně starobních důchodů, jmenuje.

Pro čtenáře je to kniha, jak se říká o některých PC programech, „intuitivní“: ani v tiráži se nedočteme, kdy byly jednotlivé texty původně publikovány, a pouze některá bezprostředně komentovaná témata, jako je na jednom konci migrační krize a na druhém napadená Ukrajina, nám umožní odvodit si terminus post quem i ante quem jejich vzniku: je to období zhruba posledních deseti let.

Covidová pandemie silně poznamenala minimálně celé dvě divadelní sezony, především na mezinárodní úrovni. Rušily se mezinárodní akce a domácí produkce se omezovala na streamované přenosy nebo záznamy. Po obnově standardních divadelních poměrů bylo všeho najednou moc a řada podniků se vzájemně překrývala. Ve dnech 21.–27. května 2022 proběhl v Divadle Wilama Horzycy v polské Toruni 26. ročník mezinárodního divadelního festivalu Kontakt, který se konal prakticky ve stejnou dobu jako neméně prestižní brněnská přehlídka Divadelní svět. Kontakt se od sezony 2010 koná jednou za dva roky.

V minulém čísle jsme publikovali básně Františka Xavera Halaše, který kromě vlastní tvorby překládá polskou poezii. V rukopise zůstávají jeho překlady veršů Janusze Stanisława Pasierba (1929–1993), shromážděné v souboru s pracovním názvem Nitro dlaně. Polský básník, kněz a historik se narodil 7. ledna 1929 v městečku Lubawa ve Varmijsko-mazurském vojvodství, v rodině učitele. Po maturitě na lyceu vstoupil do semináře, kněžské svěcení přijal v roce 1952.

Letos v červnu uplynulo sto dvacet let od návštěvy francouzského sochaře Augusta Rodina v Praze a na Moravě. Rodinova cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místech, která navštívil. Při příležitosti tohoto výročí připravila Galerie hlavního města Prahy s Moravským zemským muzeem v Brně a Galerií umění v Hodoníně výstavu nazvanou Pražská Pallas a Moravská Hellas, 1902: Auguste Rodin v Čechách a na Moravě, která je od října k vidění v Praze v Domě fotografie.

Příznivou shodou okolností můžeme v době, kdy si připomínáme sto let od narození malířky Míly Doleželové (12. listopadu 1922 v Prostějově), nejen spočinout před originály jejích děl v Telči – buď v Hasičském domě, nebo v Univerzitním centru –, ale můžeme také sáhnout po její nové monografii, již na jaře vydalo brněnské nakladatelství Munipress. První uměleckohistorická monografie Ivana Žlůvy vyšla pod názvem Hledání pravdy malířky Míly Doleželové v roce 2006. Doleželová se svou spontánní tvořivostí a vyvzdorovanou potřebou svobody vymykala ze schémat umělecké existence v socialist

Léto a podzim roku 1945 jsou v Československu plny násilných vendet, odplat, kamuflování pofiderních válečných minulostí, loupežných vražd, sebevražd, zklamání, ale také šťastných návratů, shledání a nových začátků. Svět už nikdy nebude takový, jako byl před válkou. Mezi lidmi bylo vyvoláno až příliš mnoho démonů. A démoni zla nemizejí. Pokud nejsou „přivázáni na řetězu“, převlečou se do nových obleků, člověka si osedlají a rajtují na něm. A vidíme to v přímém přenosu i dnes, z války na Ukrajině, v Buči, v Izjumu a na dalších místech.

Když byl v květnu 2000 zvolen ruským prezidentem Vladimir Putin, nikdo nemohl tušit, že k temným etapám novodobých dějin majícím své kořeny v Rusku přibude po bolševické revoluci, gulazích a stalinistickém teroru další – období jeho vlády. Celý západní svět měl za to, že Rusko perestrojkou nastoupený kurz demokratizace společnosti už nikdy neopustí. Viděno prizmatem dnešních dní šlo jen o krátkou přestávku, aby se zlo mohlo nadechnout a personifikované osobností Vladimira Putina pokračovat v generální linii nastolené Leninem a Stalinem.