Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

S tím, jak se zhroutily poslední naděje Ladislava Jakla být součástí pole kandidátů historicky první přímé volby prezidenta České republiky, je jedna věc definitivně potvrzena: v nadcházejících televizních debatách prezidentských kandidátů se nenajde jediný člověk, který by hájil pravicovou zahraniční politiku. Koneckonců ji nikdo nehájil ani v amerických debatách mezi guvernérem Romneym a prezidentem Obamou.

Pravicová a levicová filozofie

1725, 1671, 1720, 1655, 1612, 1620, 1646, 1618, 1622, 1616, 1602, 1626, 1627, 1607, 1675, 1603, 1686, 1718, 1697, 1632

Když Ústavní soud na základě podnětu ČSSD zrušil novelu zákona o zaměstnanosti týkající se tzv. veřejné služby, vysloužil si rozsáhlou kritiku. Lenka Zlámalová z Lidových novin, ale i ústavní soudce Stanislav Balík od základu polemizovali s tím, že by veřejná služba, jak pravil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, snižovala lidskou důstojnost až za hranici lidských práv. Šlo o zákon, který měli řešit výhradně politici, ne Ústavní soud, ale když už se tak stalo, nelitujme.

21. října navždy odešla jedna z nejvýraznějších osobností americké politiky 20. století - senátor George McGovern. Česká média vesměs reagovala převzetím stručných a strohých agenturních zpráv. Ani v průběhu následujícího měsíce jsme se (pokud jsem sledoval pozorně) nedočkali textu, který by nabídl alespoň o trochu více než zopakování několika všeobecně známých fakt. Proto se pokusím tuto mezeru částečně zaplnit.

Přečtěte si knihu Vladimíra Palka Levy prichádzajú. Je monumentálním, do značné míry osobním svědectvím dvacetiletých zkušeností křesťansko-demokratického politika s liberálně-marxistickou revolucí, kterou prochází euroatlantická civilizace posledních let. Co se vlastně přihodilo?

Začněme netradičně: Má nás Václav Klaus ještě šanci něčím překvapit či šokovat? Něčím, co by nikdo nečekal? Již mnohokrát byl odepisován, a vždy se úspěšně vrátil...

Zavedení eura coby společné měny určené potenciálně všem členským státům EU bylo projektem s dvojím cílem. Projektem, v němž byly otevřeně vytyčovány ekonomické cíle, a současně projektem s nejasnými, ne-li přímo skrytými cíli politickými. Globální finanční krize, jejíž symbolický počátek je datován na den pádu banky Lehman Brothers 15.

Na konci srpna Fórum 50 % představilo novou kampaň s názvem Čas na změnu?! S její pomocí chce opětovně dotlačit veřejnost k tomu, aby donutila politické strany k zavedení paritního zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách, a zvýšil se tak podíl zvolených žen. Psychologickou podporu jim teď dodal i návrh Evropské komise na zavedení povinného zastoupení žen ve vedeních podniků. Obdobně se snažil zmocněnec pro lidská práva zahrnout v připomínkovém řízení kvóty do volebního zákoníku.

Svoboda coby filozofická a politická kategorie byla pro polské myslitele vždy problémem. Diskuse na téma svobody probíhala v Polsku souběžně s dějinným vývojem; dalo by se říci, že určuje dějiny Rzeczpospolité. Počínaje tzv. sněmovní konstitucí (statuty Nihil novi) z roku 1505 přes liberum veto, osvícenské spisy Hugo Kołłątaje a Stanisława Staszice, povstaleckou a válečnou „horečku romantiků", období Polské lidové republiky až po rok 1989 a pontifikát Jana Pavla II. Svoboda nikdy nebyla něčím samozřejmým, nejčastěji však byla interpretována v politických kategoriích.

Nedávno jsem hovořil s Petrem Robejškem o vnímání německé historické viny. Tvrdí, že další sypání popela na hlavu není třeba, že stačí vědět, jak moc se německá společnost za sedmdesát let změnila. Jak vnímáte veřejné vyjádření lítosti německého prezidenta Gaucka při cestě do Lidic vy?