Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Hlavní zprávou v českých denících o 23. kongresu ODS bylo sdělení, že se „nestalo nic". Podle mě však záleží na tom, co kdo od kongresu očekával.

Pokud novináři očekávali revoluci, nemohli se jí dočkat; pokud spekulovali na nezvolení Petra Nečase předsedou a následné rošády, byla jejich očekávání mylná. Pokud veřejnost čekala na „změnu" v podobě nových tváří s pootočeným programem, nemohla se mýlit více.

Stojaté vody ODS nikdo výrazněji nerozčeřil, a přesto k významné změně kurzu politiky ODS na kongresu, podle mého názoru, došlo. Skrytě, pod hladinou, téměř nepozorovaně.

Koncem října potvrdil gruzínský parlament ve funkci nového premiéra a jeho vládu: Bidzinu Ivanišviliho, jehož koalici Gruzínský sen se v parlamentních volbách konaných 1. října poněkud překvapivě podařilo porazit Sjednocené národní hnutí stávajícího prezidenta Michaila Saakašviliho. „Je to poprvé v gruzínské historii, kdy vláda bude změněna prostřednictvím voleb," pronesl Ivanišvili nedlouho poté, co vešly ve známost volební výsledky. Jeho výrok si zaslouží bližší pozornost.

Krizi společné měny vyvolala institucionální nedotaženost vzniklá v době ustavování tohoto systému.¹ Největším problémem je absence adekvátních nástrojů, které by umožnily vyrovnávání strukturálních odlišností a cyklických odlišností mezi ekonomikami eurozóny. Takovým mechanismem by měly být evropské fiskální nástroje, které by obnovily konkurenceschopnost a hospodářský růst nejslabších oblastí. To by vyžadovalo založení federálních fiskálních institucí, tedy federalizaci daní, silný unijní rozpočet a také spoluzodpovědnost za veřejný dluh.

V poslední době se ve slovníku těch, kteří prosazují další významné posilování moci Evropské unie, respektive jejích institucí na úkor členských států, zabydlel pojem politická unie. Právě tímto staronovým souslovím označují svůj ideál dalšího vývoje integrace. Kancléřka Merkelová, předseda Komise Barroso, komisařka Redingová a mnoho dalších protagonistů dnešní diskuse, jejichž jména však českému čtenáři příznačně nic neříkají - ti všichni po vytvoření „politické unie" volají.

Blížící se odchod amerických vojsk z Afghánistánu vynesl střední Asii do centra pozornosti. Rusko nebo Čína chtějí využít volného prostoru a získat region pro své ekonomické a politické potřeby. Mnoho odborníků a komentátorů přirovnalo situaci k tzv. velké hře, někdejšímu soupeření Ruska a Velké Británie o vliv v oblasti. Souhlasíte s nimi?

O svobodě toho bylo v lidských dějinách napsáno mnoho. Někteří ji vyzdvihovali jako to nejcennější, co člověk může mít, jiní ji člověku ve jménu determinismu upírali. I dnes má smysl se jí zabývat, byť se může zdát, že přinejmenším v západním světě zvítězila. Možná je totiž ohrožena víc než kdy předtím. Vědomí toho, že svobodu nelze oddělovat od Boha, je totiž čím dál slabší.

Možnost udělovat v krajských volbách kandidátům preferenční hlasy neměla až do letošních voleb valného významu. Kvůli vysoké desetiprocentní hranici hlasů, jež kandidáti museli získat, napomáhaly ke zvolení jen zhruba setině krajských zastupitelů z celkového počtu 675. Po jarní novele volebního zákona, která snížila potřebné kvorum na polovinu, se šance kandidátů na nevolitelných místech poskočit na kandidátkách výrazně zvýšily.

Téma patriotismu či vlastenectví, klíčové pro společenskou kohezi, neboť právě ono buduje politické společenství a národ, stojí v české veřejné debatě zcela na okraji zájmu. Pomiňme skupiny nacionálně-šovinistické z nejrůznějších skinheadských a neonacistických kruhů, které v pomatení pojmů a historických skutečností mají národa plná ústa či pera, aniž by jim samotný pojem byl zřejmý. Na neextremistické, intelektuální scéně je v tomto ohledu pusto a prázdno.

V poslední době, kdykoli přijde řeč na systémové problémy české politiky, mi na mysli vyvstane následující obraz: Představte si instalatéra, který má nájemníkům domu opravit závadu v koupelně, odkud se již dlouho šíří podezřelý zápach. Příčinou je očividně nevhodný typ sifonu u vany, který se již krátce po instalaci začal ucpávat. Je třeba ho vyměnit, nebo alespoň upravit. Instalatér se však namísto toho začne zcela nepochopitelně intenzivně zajímat o sifon u vedle stojícího umyvadla, který je ovšem v pořádku.