Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Mizerná bilance pravice v krajských a senátních volbách posílila před listopadovým kongresem ODS tzv. rebely v jejích řadách. S nimi pochopitelně sílí i proud, jenž tvrdí, že za problémy strany může hlavně její malá pravicovost. Nebýt „potvrzení" této teze volbami, nestál by kvaziideový útok na Petra Nečase zprava navlečený na konkrétní rozpočtový krok vlády snad ani za komentář. V situaci, kdy mohou rebelové říkat, že to říkali, se ale takovýto výpad opravdu může jevit jako oprávněný. Ne že by ODS neměla jako pravicová strana resty, a to velké.

Dovolím si začít poněkud zeširoka. Mezi komentátory ze všech zákoutí politického spektra existuje pozoruhodná shoda na tom, že „současná společnost" se buď již nachází v bídném stavu, nebo k němu pomalu, leč jistě směřuje, z čehož plyne, že její vyhlídky jsou v každém případě tristní, pokud ovšem něco neučiníme, respektive něčemu jinému nezabráníme. Bronisław Wildstein nabídl svoji verzi tohoto příběhu, přičemž se jedná o verzi ambiciózní co do tematického záběru, identifikace příčin a viníků i navrhovaných prostředků nápravy.

České revoluce odjakživa vypadají spíše jako státní převraty než jako davové bakchanálie. To neplatí o květnu 1945. Avšak mnohé z toho, co se právě tehdy dělo, neučinilo Čechům Revoluci davů sympatičtější. Nicméně, ať zprvu s národními prapory nad hlavami, nebo posléze u pracovních stolů: na přelomu let 1989-1990 zdaleka nešlo jen o to rozrazit sevření totalitního státu a nastolit otevřenou, a proto vlastně neznámou budoucnost.

V poslední době jsme u nás svědky mnoha debat o krizi české politiky. Obecně se dá říci, že buď se mluví o krizi politiky jako takové, nebo jsou zmiňovány různé konkrétní (neblahé) jevy, se kterými se v České republice setkáváme. Rozličným fenoménům české politiky je přitom věnována různě intenzivní pozornost. Některé aspekty jsou silně medializované, a tedy diskutované (typicky korupce v politice), jiným otázkám je věnována relativně menší pozornost.

Senátor Rand Paul, bývalý kongresman Tom Tancredo, ale i přední představitel náboženské pravice, televizní kazatel Pat Robertson - to jsou jen některé z osobností americké Republikánské strany, jež se vyslovily pro legalizaci konopí. Občané Colorada, Oregonu a Washingtonu budou mít 6. listopadu možnost o třech různých podobách uzákonění tohoto požadavku hlasovat. Tyto iniciativy mají mnoho odpůrců v řadách politiků obou hlavní stran. Nicméně u republikánů nacházejí stále více obhájců a stoupenců. Znamená to změnu trendu v americké politice?

V kauze zakázky na dostavbu nových bloků Jaderné elektrárny Temelín se přiostřuje. Jakkoli všichni zájemci zdůrazňují snahu vyvarovat se politických tlaků, u klíčového energetického projektu za miliardy to nejde snadno. Nečekané vyřazení francouzského zájemce, firmy Areva, celý kontrakt posouvá do výrazně tendenční roviny. Zaznívají hlasy, že při výběru mezi americkou a ruskou nabídkou bychom se neměli dlouho rozhodovat a zohlednit především bezpečnost a politickou orientaci.

Energetická bezpečnost

Volba amerického prezidenta je jednou z nejzávažnějších událostí, které každé čtyři roky hýbou celým světem a ovlivňují jeho směřování. Zároveň jde o jeden z nejzářnějších příkladů oslavy demokracie a nejmasovější projev „vůle lidu". Jak se volba připravuje, jak probíhá a co jí následuje?

Kdo může být zvolen prezidentem USA

1634, 1556, 1491, 352, 324, 284, 459

Týden po volebním propadáku v roce 2010 se někteří příslušníci mladé lidovecké generace sešli na sv. Hostýně, aby se poradili, jak dál. Své setkání pojmenovali „Quo vadis, lidová strano?". Z hlediska historického byl nejvýznamnějším výrokem, který zde padl, bonmot jednoho náchodského zvěrolékaře, jenž v uvolněné atmosféře pravil: „Teď už nejsme bratři a sestry, jsme pozůstalí." Necelého půl roku nato byl právě pozůstalými zvolen předsedou druhé nejstarší politické strany v zemi.

Nejsem politik, jen centrální bankéř, a velmi rád bych se vyhnul tomu, aby nezávislé centrální banky byly přímo spojovány s konkrétní tvorbou fiskální politiky nebo čehokoli jiného, co mají na starosti přímo volení zástupci lidu.