Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Grace Davieová

Výjimečný případ Evropa

Podoby víry v dnešním světě

Centrum pro studium demokracie a kultury, váz., 212 s., 212 Kč (cena platná při objednání přes e-obchod CDK)

Po posledních sněmovních volbách konaných v roce 2006 došlo k přijetí zákona č. 480/2006 Sb., který posiloval vliv voliče na výběr konkrétních kandidátů: nově měl disponovat možností přidělit vybrané kandidátní listině až čtyři preferenční hlasy, přičemž hranice přednostních hlasů potřebných k „přeskočení" se měla snížit z dosavadních sedmi na pět procent (z celkového počtu hlasů, které kandidátní listina ve volebním obvodu získala).

Ryszard Legutko není pouze jedním z nejzajímavějších současných polských filozofů, ale je patrně i tím nejodvážnějším a nejambicióznějším. Jeho hlavní díla představují pokus o analýzu problémů, k nimž byl náš vztah vždy příznačný. Protože však jde o práce filozofické, každá z nich se snažila odhalit nejhlubší smysl a důsledky současných jistot, zasazovala je do civilizačního kontextu a představovala meditaci nad lidským údělem.

Tři druhy svobody

Írán zorné pole světových médií neopustil ani na přelomu roku. Právě v těchto dnech dostal problém novou dynamiku. Byl to konec listopadu, kdy Írán i přes odmítavou rezoluci Mezinárodní agentury pro atomovou energii oznámil stavbu dalších deseti nových zařízení na obohacování uranu. V prosinci proběhl test nové rakety dlouhého doletu (Sadžíl-2). Nedlouho poté uskutečnil Ústav studií národní bezpečnosti Telavivské univerzity simulaci, která předpokládá, že Obama nepodpoří případný izraelský úder a bude pokračovat v jednáních s Teheránem.

Přijmeme-li normativní tezi, že komunistická ideologie českou společnost zdevastovala a neměla by dostat k témuž opětovnou příležitost, mají všechny dosavadní úvahy jeden nedostatek - neplyne z nich žádné poučení. Klíčovou otázkou pro pochopení úlohy českého komunismu by nemělo být, proč se tak snadno zhroutil, ale daleko spíš: Jak se vůbec mohlo stát, že po druhé světové válce tak snadno uspěl?

Země třetího světa na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let silou svých hlasů ovládly OSN a rozhodly se na tom začít vydělávat. OPEC tehdy prováděl historicky největší převod majetku bohatých ve prospěch chudých. A tak se začal v závěrečných deklaracích Spojených národů prosazovat tzv. nový mezinárodní ekonomický řád. Jeho základní požadavek byl jednoduchý: převést značnou část bohatství průmyslového Západu do zemí třetího světa.

Proč? Ve jménu rovnosti - redistribuce bohatství pomocí globálního socialismu - doplněné dávkou postkoloniálního odškodňování.

Rumunský prezident Traian Basescu nakonec ve volbách konaných na přelomu listopadu a prosince uhájil svůj post i pro druhé volební období. O fous, neboť svého protikandidáta ze Sociálnědemokratické strany (PSD) Mirceu Geoanu porazil poměrem 50,33 ku 49,66 procentům, konkrétně zhruba o 70 000 hlasů. Basescu si po pěti letech v úřadu dokázal udržet svůj elektorát: v roce 2004 ve druhém kole získal 5 126 794 hlasů, letos 5 275 808.

Evropská rada 11. prosince 2009 schválila Stockholmský program. Nejvyšší představitelé členských států EU v něm deklarují obecné priority a politické cíle pro oblast vnitra a justice na období 2010-2014 a vyzývají orgány Unie k přijetí příslušných opatření. Po programech z Tampere (2000-2004) a z Haagu (2005-2009) jde už o třetí podobnou „pětiletku".

Dějiny naplňování negativní svobody během procesu, v němž despotismus přichází o své pole působnosti, jsou samozřejmě mnohem složitější, než by vyplývalo z jednoduchého schématu známého v literatuře jako „whigovské pojetí dějin". Především existuje celá řada nedorozumění kolem samotného pojmu „despotismus". Obvykle bývá prezentován jako centralizovaná státní moc disponující silným represivním aparátem. Z jiné perspektivy bývá ale ona byrokratická struktura hodnocena kladně jako základ novodobého státu, který je v politickém myšlení nastiňován a popisován přinejmenším od Jeana Bodina.

V roce 2000 jsem byl izraelskou armádou požádán, abych se připojil ke skupině filozofů, právníků a generálů, která měla navrhnout armádní etický kodex. Od té doby jsem se hodně věnoval zkoumání morálních otázek, které stojí před Izraelem v jeho válce s terorismem. Není divu, že když byla uveřejněna tzv. Goldstoneova zpráva OSN o válce v Gaze, doufal jsem, že získám „nový pohled". Na rozdíl od mnohých, kteří na zprávu reagovali, ať už pochvalně nebo vyčítavě, jsem tento mimořádně dlouhý dokument pozorně přečetl.

Asymetrický konflikt