Vznikne plovoucí stranický systém?

Ve výzkumu volebního chování se používají tři modely - sociologický, sociálně-psychologický a ekonomický. Jaký model volebního chování při výzkumu preferujete?

Komunální koalice, vzor 2002

V minulém čísle Revue Proglas jsme interpretovali výsledky komunálních voleb, konkrétně složení obecních a městských zastupitelstev. Pro českou pravici, resp. Občanskou demokratickou stranu znamenaly tyto výsledky nad očekávání pozitivní vývoj, s nímž ovšem bylo nutné dále pracovat. Mandát v zastupitelstvu totiž sám o sobě nemusí být až tak cennou devizou, pokud není spojen s přímým vlivem na každodenní chod radnice. Konkrétně to znamená, že pokud neobsadí ta která strana post starosty, místostarosty nebo některého z radních, její vliv na osud samosprávné jednotky bývá minimální.

Komentář: Pražský summit NATO

Bez jakékoliv nadsázky lze říci, že listopadový pražský summit Severoatlantické aliance byl z mnoha důvodů jednou z velmi důležitých politických událostí roku 2002. Současně se díky přijatým rozhodnutím pravděpodobně stane významným mezníkem v historii NATO.

Nepředstavitelná představa

Když jsem se dočetl o názoru premiéra Špidly, že vyhnání Němců z Československa položilo základy míru ve střední Evropě, zamyslel jsem se na chvilku nad nepředstavitelným: Velkoněmecká říše vyhrála druhou světovou válku. Vznikla nacionálně socialistická Evropa sahající od Atlantiku po Ural. V rámci dočišťovacích akcí byl po válce realizován plán SS-obergruppenführera a generála policie Reinhardta Heyd­richa, v jehož průběhu byli rasově vydatní Češi germanizováni, méně schopní zaměstnáni jako dozorci v koncentračních táborech u polárního kruhu a zbytek postupně nastoupil cestu do Treblinky.

Vysmívaní svatí

Utrpíš-li škodu, o posměch se nestarej, zní pragmatická moudrost předků. K tomu přísloví by měli koncentrovat svou mysl přední představitelé Unie svobody. Strana, která byla několik let miláčkem médií, od červnových voleb slouží za otloukánka. Každá marvanovitá parlamentní anekdota, každá iniciativa z řad US je dnes mediálně komentována se sarkasmem.

Ještě k irskému referendu

V červnu 2001 měli Irové jako jediný národ příležitost vyjádřit svůj postoj k současnému vývoji evropské integrace, jejímž posledním milníkem se stala smlouva z Nice. Reakce irských voličů (54 % proti a 46 % pro ratifikaci smlouvy) překvapila snad jen nezasvěcené pozorovatele. Naopak reakce německého kancléře Gerharda Schrődera, který se 15.

Televize jako zbraň hromadného ničení

Po teroristickém aktu v moskevském divadle Na Dubrovce bylo ztraceno mnoho slov o tom, jak by se měli v obdobných situacích zachovat novináři, zejména televizní. Svérázně k této diskusi přispěl ruský zákonodárný sbor, který navrhl soubor cenzurních opatření, a prezident Putin, který návrh zákona vetoval. Avšak při posuzování různých aspektů teroristického aktu v přímém vysílání většina expertů ze zvyklosti přistupuje k televizi výlučně jakožto ke sdělovacímu prostředku.

Úplně poslední slovo: Na Hrad hlavně s realismem!

Z volby příštího prezidenta se pomalu ale jistě stává fraška. Nejdříve Čtyřkoalice, později Koalice navrhovala zavést volbu přímou. Důvody uváděla věcné, leč jako mocný stín za nimi stála obava, že by - na základě zákulisních mocenských čachrů - úřad prezidenta uchvátil démon Klaus. Klaus a ODS hájili volbu nepřímou. Sice opět s pomocí věcných argumentů, leč jako (raději) nepřipomínané světlo za nimi plála vize zvolení Václava Klause na základě zákulisních čachrů se sociální demokracií. Sociální demokracie vyčkávala.

Česká literární xenofobie: Bílá nemoc aneb Jak terorista málem nastolil světový mír

Cyklus úvah pod názvem Česká literární xenofobie vznikl na základě takzvaného "druhého čtení". Jde o soudobé hodnocení, jemuž autor podrobil díla klasických i moderních spisovatelů, se kterými se jako většina čtenářů a diváků poprvé setkal ve školní a studentské knihovně a byl veden k jejich nekritickému uctívání.

Zapomenutý samotář Jan Franz

Jméno literárního kritika a překladatele Jana Franze je takřka neznámé. Nevešlo se do žádného literárního slovníku, nenajdete je ani v Hamanově Nástinu dějin české literární kritiky (1999). Franz jako by nikdy ani nebyl, a přece - či přesto - je znepokojivý zjev Jana Franze součástí české literatury, ve skromné, skryté, ale naléhavé podobě. Jako dvacetiletý napsal a vydal první kritickou studii, ve třiadvaceti poslední a zbytek svého života prožil ve skrytosti. Přátelům připomínal někoho, kdo je tady jen na návštěvě.

Stránky