Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Proces rozšiřování Evropské unie se odehrává v době, kdy dochází k zásadním změnám evropského stranickopolitického spektra. Nové politické poměry se projevují i větší pluralitou názorů na evropskou integraci, které jsou připouštěny a věcně diskutovány ve veřejném diskursu (na rozdíl od značně homogenních "hurá-evropanských" názorů devadesátých let).

Polsko před referendem (a předčasnými volbami?)

Otázky intelektuálního zázemí americké vlády a zejména americké zahraniční politiky, konkrétně pak možného vlivu neokonzervatismu na americkou (zahraničně-)politickou praxi, se stále více dostávají do čela zájmu mnoha komentátorů. Často se objevuje například názor, že Spojené státy se vydávají „jestřábí" cestou a že jejich zahraniční politika je neúměrně určována malým okruhem ideově velmi vyhraněných osob. Zajímavý příspěvek v tomto směru přinesl v jednom ze svých posledních čísel týdeník The Economist, jehož zkrácenou verzi našim čtenářům nabízíme.

V souvislosti s válkou v Iráku se po nějakém čase opět vynořila otázka, zda je možné doposud totalitním státům vnutit demokracii silou. Oba základní tábory, tedy ti, kteří věří, že export demokracie silou možný je, a ti, kteří tomu naopak nevěří, se objevily i v české diskusi na toto téma.

Mezi ekonomy je nepopíranou pravdou, že bez zdravých financí nemůže být zdravé ekonomiky. Někdy se ale i opačně říká, že bez zdravé ekonomiky, čímž se myslí sféra mikroekonomiky a výdajová politika státu, nemohou být ani zdravé finance. Jistě tu je vzájemná podmíněnost. Financemi se zde rozumí jak sféra veřejných (státních) financí, tak i soukromé finance podniků a domácností, peněžnictví v širokém slova smyslu. A co jsou příznaky ekonomického zdraví?

Je obtížné používat slovo krize v zemi, kde rostou spotřebitelské úvěry a hypermarkety praskají pod náporem zákazníků. Ještě obtížnější je používat tento termín v situaci, kdy je jím v médiích označován každý výstřel ze vzduchovky na vesnickém dvorku. Mluvme spíše o "nekrizi" a nazvěme tak některé trendy v české politice, jejichž společným jmenovatelem je ochablá vůle k samostatné české státnosti.

Kultura zadlužování

Poslanecké sněmovně se na první pokus nepodařilo zvolit Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Opět se tak ukázala nejednotnost vládní koalice, přestože se podařilo prosadit veřejné hlasování, které mělo umravnit především poslance ČSSD. Důvodů, proč nebyli zvoleni další koaliční poslanci, je několik, včetně tenzí mezi některými zájmovými skupinami uvnitř jednotlivých koaličních stran. Tak například Hana Marvanová nehlasovala pro kandidátku US-DEU. Ale ani u dalších kandidátů neexistovala sroprocentní koaliční podpora.

Válka v Iráku nezměnila pouze politickou mapu Blízkého východu, ale vrhla též ostré světlo na pavučinu reálných vazeb klíčových hráčů na šachovnici světové politiky. Americká a britská rozhodnost donutila tradiční oponenty ukázat i takové karty, kterými by raději hráli v tichosti a v přítmí, což potvrdili alergičností svých odmítavých reakcí.

Kritici Bushovy administrativy využili celý arzenál záporných historických analogií, aby popsali nevalné perspektivy vojenské operace v Iráku. Američané dopadnou jako v Zálivu sviní, Bejrútu a Somálsku, tvrdili v předvečer války. Když válka začala, temně prorokovali, že Bagdád se stane druhým Stalingradem, v lepším případě Grozným, a z Iráku že se vyklube druhý Vietnam. Teď, když je po všem, se rozhodli, že Irák není Vietnam, Irák je Írán: šíitská většina zde dříve či později vytvoří druhou militantní islámskou republiku.

Jana Nerudu jsem v době studií na fakultě četl tak, jak přednášející doporučili: prvotinu Hřbitovní kvítí (1857) jsem vynechal. Řekli nám, že ji autor nepojal do svého díla. Vlastně se jí tím zřekl. Byla prý to nezralá sbírka, takřečeno předčasná prvotina poplatná Heinemu. Jedenatřicet čísel z ní Neruda otiskl v Knihách veršů (1868), příštím svém svazku, jejž vydal jako žeň svého mládí. V Proslovu psaném k vydání prvnímu poznamenal: „V obsahu knihy mé najde čtenář také oddíl ,Lístky Hřbitovního kvítí' nadepsaný.