Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Zavraždění švédské ministryně zahraničí Anny Lindhové svým ohlasem téměř přehlušilo událost, které těsně předcházelo a s níž bylo spojeno - referendum o přistoupení k Evropské měnové unii (EMU). Jeho výsledek - jen 42 procent hlasů pro a 56 procent proti (2 procenta tvořily nevyplněné hlasovací lístky) - nicméně potvrdil, že smrt populární a přijetí eura razantně prosazující političky nezměnil převážně negativní postoj švédské veřejnosti k tomuto kroku. Kde hledat kořeny tohoto výsledku a jak vlastně vypadá pohled Švédů a jejich reprezentace na euro?

Kdo sleduje běžné komentáře, získá dojem, že českou levici nečeká nic dobrého, nestojí-li rovnou před politickou katastrofou. Ano, vládní reforma státních financí byla a je sporná obsahem i vyhlídkami. Sociální demokraté sice vládnou již ve druhém funkčním období, avšak v křehké koalici s partnery zjevně sledujícími vlastní cíle. V některé z nejbližších zatáček také číhá na svou příležitost KSČM. Aktivity vlády podstatně komplikují rozpory v ČSSD, související právě se vztahem sociálních demokratů ke komunistům.

Začátkem září tohoto roku proběhla historicky první stávka učitelů na území našeho státu, respektive první stávka regulérní (školy jsou zavřené, děti běhají po ulicích) a masová (zavřena zůstala plus minus polovina škol). Pokud vím, ani za Františka Josefa, ani za první republiky, natož za protektorátu či pod bolševickou diktaturou k ničemu takovému nedošlo.

Chtěl bych shrnout několik postřehů, které dosud v médiích ke stávce nezazněly, a odpovědět na otázku, zda pro stávku byly (jsou) dostatečné důvody.

Předseda vlády Vladimír Špidla se při své červencové návštěvě USA setkal s americkým prezidentem Georgem Bushem, přičemž jejich schůzka se oproti původnímu plánu o několik minut protáhla. Tato skutečnost se stala v českých mainstreamových médiích důvodem k frenetickým oslavám Špidlova zahraničně politického renomé, které bylo dáváno do protikladu k údajné "neoblíbenosti a neschopnosti" prezidenta Václava Klause.

Program každého politika obsahuje tři polohy: strašení, vizionářství a sliby. Z těchto akcentů si pak každý vytváří specifickou ideologii. Z čeho vychází premiér České republiky?

Antiklientelismus

Daň dědická i daň darovací patří mezi tzv. majetkové daně, o jejichž radikální zvýšení usiluje ČSSD. Oproti tomu ODS s takovým postupem zásadně nesouhlasí a ke zvýraznění tohoto postoje přišla s vlastními iniciativami směřujícími k úplnému zrušení těchto daní. Posledním výrazem těchto snah je návrh zákona o zrušení daně dědické a darovací, který autor tohoto textu předložil Sněmovně společně s Waltrem Bartošem.

Letos na podzim budou mít za sebou krajské úřady a jejich představitelé již tři roky svého působení. Při bližším hodnocení toho, co praktického jejich existence přinesla regionálnímu rozvoji, musí i ten největší obhájce krajské samosprávy uznat, že pramálo. Hej­t­mané a hojný zástup jejich náměstků při jakékoli kritice oponují, že centrální úřady jim nepřejí, upírají jim kompetence a když na ně nějaké převedou, tak bez finančního krytí. Je to samozřejmě jen část pravdy. Zbytek vězí v historii vzniku krajů a v jejich představitelích.

Koaliční vláda se pomalu připravuje na svou největší (dvoj)zkoušku. Tou bude schvalování státního rozpočtu na příští rok a prvních zákonů reformy veřejných financí. Výraz dvojzkouška je v tomto případě nejpřiléhavější, neboť oba kroky lze od sebe oddělit jen těžko. Navzájem se totiž úzce podmiňují. Bez schválení některých z dvanácti zákonů nebude možné sestavit státní rozpočet. Jedná se především o daňové zákony, od nichž se bude odvíjet příjmová stránka státního rozpočtu, ale i o zákony, které naopak ovlivní výdaje.

Poslední srpnový týden stanul před soudem v Šumperku mladý radikál David Pěcha, přes své mládí asi jeden z posledních komunistů, který bere původní marxisticko-leninskou ideologii smrtelně vážně. A je-li tomu tak, potom musí vyzývat k revoluci, k nastolení diktatury proletariátu, z čehož by posléze logicky vyplynulo potlačení práv a svobod občanů. Vyzývavé vyzývání k takovýmto věcem je však v této zemi trestné.

Rychle se přibližující vstup České republiky do Evropské unie vyvolává otázky o ekonomických problémech Evropské unie a jejích členů, o tom, co nás v tomto sdružení čeká, a zejména jak s ohledem na členství v EU orientovat hospodářskou politiku. Tato úvaha není systematickým statistickým rozborem a neklade si za cíl ani nabídnout komplexní pojednání.