Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Když republikáni přišli v Kongresu o většinu a John McCain prohrál prezidentské volby, zdálo se, že neokonzervatismus je mrtvou a přežitou silou. Francis Fukuyama si nad neokonzervatismem posteskl už v roce 2006, Ian Buruma dokonce popsal McCainovu kampaň jako „poslední neoconský výstřelek" a zdvořile si odkašlal v tom smyslu, že neoconi nám rozhodně chybět nebudou.

Návrat starých brachů

Světové tiskové agentury v uplynulých dnech oznámily, že prestižní australský Ústav ekonomiky a světa vydal přehled sto čtyřiceti čtyř států a seřadil je podle čtyřiadvaceti kriterií mírumilovnosti. Na prvním místě se umístil Nový Zéland, dále Dánsko a Norsko. Ruská federace zaujala 136. pozici. Seznam uzavírají Somálsko, Afghánistán a Irák.

Minulý týden provedla Policie ČR razii v bytech údajně předních představitelů neonacistického hnutí v Česku. Z mediálního hlediska jde o reakci na vzrůstající aktivity poslední doby (neonacistické akce v Janově, Přerově nebo Ústí nad Labem), podle informací Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu byla akce „Power" výsledkem několika měsíců sledování a příprav, jejichž cílem bylo zajistit přední organizátory a distributory neonacistických koncertů a materiálů. Navzdory teatrálním manifestačním podpisovým akcím českých politiků představuje „Power" více než problematickou záležitost.

V roce 2002 vydala Margaret Thatcherová svou třetí a nejdůležitější knihu. V anglickém originále se jmenuje Statecraft, česky byla vydána v roce 2003 pod názvem Umění vládnout. Vzbudila mimořádnou pozornost. Svědčí o tom nejen obrovský počet prodaných výtisků, ale i překlady do mnoha jazyků. Autorka knihu věnovala Ronaldu Reaganovi, jemuž, jak napsala ve věnování, „svět vděčí za tak mnohé".

Americký prezident Barack Obama se snaží napravit trhliny v ekonomickém systému své země. Hrozí, že zajde příliš daleko?

Bránit americký kapitalismus je v dnešní době nevděčný úkol. Američtí finančníci půjčovali peníze lehkomyslně, což dovedlo svět do nejhorší krize od 30. let minulého století. Je s podivem, že i když Američané podporují svoji vládu co možná nejomezenější a hlavně na lokální úrovni, jsou méně lhostejní k současnému federálnímu aktivismu.

„S Georgem Bushem jsme to dokázali vydržet. Myšlenka, že začneme o těchto věcech vést spor s Obamovou vládou, je skutečně šokující." Neznámý zdrcený aktivista hnutí za lidská práva o uzákonění časově neomezeného věznění domnělých teroristů, The New York Times, 21. května 2009

Před časem jsem napsal komentář, v němž jsem poukázal na dvě výjimky, kdy lze připustit mučení: scénář s tikající časovanou bombou a jeho méně krajní variantu, kdy vysoce postavený terorista odmítá prozradit klíčové informace, jež by mohly zachránit nevinné životy. Komentář vyvolal odpor a protesty, které byly, řekněme, horlivé.

Ani v nejmenším mne neudivilo, že socialisté z Evropského parlamentu označili českého poslance Hynka Fajmona za jednoho z jedenácti „zločinců", kterým by nikdo v nadcházejících eurovolbách neměl dát svůj hlas. Vystavili mu tak to nejlepší vysvědčení, jakého se mu mohlo za jeho volební období dostat.

Otazník na konci sousloví „evropský národ" pro přesné vymezení tématu nepostačuje. Pojem národ není sám o sobě automaticky srozumitelný, což platí i pro výraz skrývající se pod adjektivem evropský - i tehdy, pokud bezmyšlenkovitě sáhneme po jeho běžném používání a odpověď si ulehčíme tím, že slovo evropský považujeme za synonymum pro Evropskou unii (EU). V zásadě by se mělo mezi oběma výrazy přísně rozlišovat.

Česká republika opět promeškala příležitost moudře mlčet. Končící české předsednictví vzápětí poté, co diskutované volby v Jižní Osetii vyhrály proruské síly, promptně oznámilo, že Evropská unie tyto volby považuje za nelegitimní. Horší kontrast s aktivitou bývalé vlády, která v loňském roce patřila mezi první, jež uznaly legitimnost (z hlediska mezinárodního práva nelegálního) odtržení Kosova, aby člověk pohledal.