Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Evropští socialisté před několika dny uveřejnili seznam jedenácti „zločinců", již si rozhodně nezasluhují, aby jim někdo v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu dal svůj hlas. Je mezi nimi i jeden Čech - Hynek Fajmon, jenž se ohradil vůči budoucí politice EU týkající se klimatických změn.

Jan Heller

Na čem mi záleží

Vyšehrad, váz., 320 s., 278 Kč

V Revui Politika před časem vyšly dva texty: nejprve příspěvek Ondřeje Šlechty týkající se toho, co sám autor nazývá „reformou politiky", a nedlouho poté článek Tomáše Břicháčka věnovaný „lisabonskému" nálezu Ústavního soudu.

Kniha Cesta k moci (The Path to Power) byla poprvé vydána v roce 1995 nakladatelstvím HarperCollins v Londýně. Margaret Thatcherová ji věnovala památce svého spolupracovníka Keitha Josepha. Kniha má 656 stran a je rozdělena do šestnácti kapitol. Česky dosud vydána nebyla.

Miroslav Kalousek již dlouho spekuluje o založení nové strany. S přibývajícími dny je její vznik stále reálnější, naskýtá se proto otázka, jak to zamíchá kartami na české pravici.

Petr Kratochvíl, Petr Drulák (eds.)

Encyklopedie mezinárodních vztahů

Portál, váz., 368 s., 495 Kč

Podle EU posílají evropské armády na zahraniční mise málo žen.

Komplikace spojené se sestavováním letní vlády Jana Fischera nám daly možnost nahlédnout do mechanismu politické moci a odvodit si z něj základní rysy současné vlády. O co šlo?

Tři politické strany se před několika týdny dohodly na vytvoření překlenovací vlády, v níž bude počet křesel v poměru 10:7 ve prospěch dvou subjektů vlády původní. Personální nastavení kabinetu však nebylo plně v rukou jejich vedení, zejména v případě ODS. Za nominacemi stály neformální struktury politické moci, ať už je označujeme jako lobbisty nebo zájmové skupiny.

Italové si v současnosti nedovedou zemi bez svého premiéra představit. Jestli někdo zažívá dobré období recese, je to italský premiér Silvio Berlusconi.

Itálie trpí, to je jisté. Mezinárodní měnový fond očekává v letošním roce propad italského HDP o 4,4 procenta, což je větší pokles než u Francie, Velké Británie nebo Španělska. Silvio Berlusconi ale zůstává populárnější než mnozí jeho evropští kolegové; Italové si na ekonomické otřesy po dekádě slabšího růstu již zvykli.

O nálezu Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě bylo již řečeno i napsáno mnoho. Chvála či kritika byla přitom vzhledem k politickému rozměru věci rozdělována téměř výhradně podle politického přesvědčení komentátorů, zatímco kvalita a přesvědčivost právní argumentace zůstala stranou. Následující příspěvek se snaží tuto „mezeru" zaplnit.