Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Ještě předtím, než byl Barack Obama uveden do funkce prezidenta USA, představil své plány na obnovu americké ekonomiky, jež se, jak se později ukázalo, v posledním čtvrtletí roku 2008 propadla o 3,8 procenta. Byl to nejhorší výsledek za posledních šestadvacet let. První část svého projektu - stimulovat podnikatele k investicím a spotřebitele ke spotřebě prostřednictvím státních výdajů - komentoval s nadšením. Druhou část - stabilizovat finanční systém - se hodnotit zdráhal.

Výsledky letošních únorových voleb v Izraeli, v nichž zvítězila strana Kadima, ale vytvořením vlády byl pověřen Benjamin Netanjahu ze strany Likud, opět otevřely otázku volební reformy.

Nepříjemné události bývá zvykem vytěsňovat; snažíme se na ně zapomenout nebo se je pokoušíme s odkazem na jiné události překrýt. Tak se formují názory, reflexe a interpretace, jež pak ve společnosti přetrvávají a bývá velmi obtížné se jim vymknout, upozornit na něco nového a možná i podstatnějšího než to, co bylo dosud opakováno a připomínáno. Ani datum 17. dubna 1969, kdy v naší zemi převzal vedení komunistické strany po Alexandru Dubčekovi Gustáv Husák, není prosto schematismů.

V České republice postupně vznikl ustálený systém podpory nekomerčních kulturních aktivit, do něhož sice nešel nijak velký objem financí a který byl v některých ohledech nedokonalý, nicméně byl to systém funkční, stabilní a do velké míry i průhledný a předvídatelný. Než přišla nová vláda a ministr kultury Jehlička.

Loni v prosinci zemřel Samuel Huntington, americký politolog a autor knihy Střet civilizací. Nedlouho před jeho skonem uveřejnil časopis Commentary text, jenž s Huntingtonem ostře polemizuje: nabízí odlišný pohled na muslimský svět.

V posledním čísle časopisu Foreign Affairs vyšla esej Ronalda Ingleharta a Christiana Welzela, autorů knihy Modernizace, kulturní změna a demokracie, o tom, z jakých důvodů a jakým způsobem přispívá ekonomický rozvoj k demokratizaci. Inglehart s Welzelem zakládají svou argumentaci na jedinečných dotazníkových šetřeních hodnot lidí v desítkách zemí světa a dokládají, že modernizační procesy spojené s ekonomickým rozvojem vedou k významným kulturním změnám, jež mají implikace i pro podobu politických institucí.

Pád vlády vyvolal celou řadu reakcí, mimo jiné i gradaci dlouhodobého sporu uvnitř KDU-ČSL, jejž lze zhruba označit jako konflikt mezi „kalouskovci“ a „čunkovci“. Jiří Čunek podle všeho hodlá zachránit plíživý propad preferencí křesťanských demokratů zaujetím velmi netradiční opoziční role a získáváním politických bodů pomocí populistických návrhů typu zlevnění elektřiny o 30 %.Komunistický režim se kdysi pokoušel snížit spotřebu nedostatkové elektřiny neustálým napomínáním občanů, aby se přesvědčili, zda někde nesvítí zbytečně.

Bohumil Pečinka ve své poznámce „Václav Havel jako symbol ODS?“ aktuálně reagoval na poslední oznámené kroky ve sbližování dvou českých politických táborů: tábora ODS a „havlovského“, hanlivě označovaného za tábor „pravdy a lásky“. Jsou to dva světy, které k sobě měly (a stále ještě mají) hodně daleko.S drtivou většinou faktů nezbývá než souhlasit. Ano, Václav Havel je ztělesněním nepolitické politiky, je antitezí politického stranictví, ODS vznikla proti jeho vůli a za jeho aktivního odporu.

Pokud si myslíte, že Alistair Darling čelí při sestavování svého rozpočtu nesnázím, podívejte se, jak je na tom irský ministr financí Brian Lenihan, který zveřejnil již druhý krizový rozpočet za posledních šest měsíců a zavedl drastické zvýšení daní a snížení penzí a mezd. A to Irsko v rámci eurozóny zůstává i nadále zemí se zdaleka nejvyšším rozpočtovým schodkem.

Nebo Lenihanův řecký protějšek Yannis Papathanassiou. V německém časopise Stern bylo Řecko oprávněně označeno za zemi balancující na pokraji bankrotu.

Krátce před úterním, už osmnáctým výročím ustavení ODS se v médiích objevilo několik článků, které nás jakoby obloukem vracejí do jara 1991, kdy Občanská demokratická strana vznikla.Nejdříve se to zdálo jako série nezávazných marketingových tahů, jak učinit ODS přitažlivější pro širší okruh voličů. Vedení ODS začalo stále více posouvat politickou rétoriku, například v tak klíčových oblastech, jako jsou snižování daní, podpora klimatickým změnám nebo evropská agenda. Reakce nastala téměř okamžitě: „pravdolásková“ média zahrnula Mirka Topolánka svou přízní.