Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Zejména vzhledem k absenci evropského lidu a evropského veřejného prostoru je ideálním a jediným možným prostředím pro rozvíjení demokracie národní stát. Proto musí zůstat těžištěm rozhodování, těžištěm politické volby, chceme-li, aby rozhodovací procesy v EU byly demokraticky legitimní. Právě proto, že chce přenést samotný základní kámen politické volby z úrovně národního státu na nadnárodní úroveň, kde by se vymykal reálné demokratické kontrole, je daňová harmonizace přímou hrozbou demokratické legitimity rozhodování v Unii.

Otázku o budoucí podobě Evropy si ve své nejnovější knize Poslední dny Evropy klade americký politolog židovského původu Walter Laquer. Autor, jenž se narodil v tehdy německém Breslau, s rodiči uprchl před Hitlerem do Ameriky a od té doby pendluje mezi Amerikou a Evropou, v předmluvě ke knize píše: „Viděl jsem Evropu a Evropany v dobrých i špatných časech. Po celé této době je možná čas na nějaké shrnutí, protože Evropa, kterou jsem znal, postupně mizí.

V průběhu několika posledních let se v centru pozornosti ocitla nová demografická krize: nejbohatší, nejvyspělejší a nejsvobodnější společnosti na světě nemají dost dětí na to, aby zachovaly samy sebe. Mnoho nedávno vydaných knih - mezi nimi například The Empty Cradle od Philips Longmana (2004) nebo Fewer od B. J. Wattenberga (2004) - popisuje potenciálně tragické důsledky poklesu porodnosti. V rámci nářků nad pádem míry porodnosti jsme se ocitli v situaci, kdy tak rozdílné přední světové osobnosti jako Vladimír Putin nebo papež Benedikt XVI. obhajují státní politiku na podporu porodnosti.

Natan Šaranský je členem izraelského parlamentu, působil na řadě ministerských funkcí v izraelské vládě. Jako bývalý sovětský disident byl tento matematik, který učil angličtinu Andreje Sacharova, devět let vězněn. Za své úsilí o rozvoj svobody byl zařazen časopisem Time mezi jednu ze sta nejvlivnějších osobností světa, se svou ženou Avital obdržel Gold Medal of Freedom amerického Kongresu a zařadil se tak do elitní skupiny zahrnující osobnosti, jakými jsou George Washington, Winston Churchill a papež Jan Pavel II.

V minulém čísle Revue Politika se do debaty o umístění americké radarové základny zapojil i poradce prezidenta České republiky pan Michal Petřík. Předložil řadu argumentů, kterým stojí za to věnovat pozornost z více důvodů než jen z hlediska míry jejich případné relevance. Vykazují totiž charakteristiky evropské strategické kultury (v jejímž rámci lze dále rozlišovat individuální národní strategické kultury), která se v mnoha zásadních aspektech liší od strategické kultury americké.

Čtyřiatřicátý sjezd České strany sociálně demokratické se odehrával pod heslem modernizace této nejstarší existující politické strany u nás. Do slova modernizace se promítalo příliš mnoho protikladných zájmů, aspirací a cílů. Podívejme se na některé z nich.

Rozhodnutí předsedkyně senátu obvodního soudu ve Frankfurtu na Mohanem nadřadit právo šaría nad národní ústavu znamená pravděpodobně přelom nejenom v dosavadním pojetí práv etnických menšin, nýbrž také v jejich vztahu se státem. Korán dovoluje, aby manžel bil svou manželku. A to i tehdy, když pár žije v Německu a žena má německé občanství. Tak lze zkráceně interpretovat rozhodnutí soudkyně, která zamítla žádost Němky marockého původu o zrychlené rozvodové řízení.

Vláda nedávno schválila tzv. konvergenční program, chystá se zveřejnit národní plán zavedení eura a může se zdát, že instalaci společné evropské měny v Česku (alespoň z procedurálního hlediska) nestojí nic v cestě. Existuje však cela řada dobrých důvodů, proč do eurozóny nespěchat. Jak na to a jaká jsou rizika?

Výkonná rada ODS odebrala na svém zasedání 31. března 2007 licenci dvěma místním sdružením v okrese Šumperk - v Dubicku a v Zábřehu na Moravě. Důvod je jednoduchý: spolupráce s KSČM v komunální politice, tedy něco, co si nejsilnější česká politická strana zakázala již na několika svých kongresech, naposledy na tom sedmnáctém, pražském.

Dlouho připravovaná a do poslední chvíle tajená reforma veřejných financí je konečně na světě. Připomeňme, že jde o zásadní vládní úkol, s nímž spojila koaliční vláda své bytí a nebytí. Úkol, k němuž jsou upřeny zraky celé společnosti, finančních trhů i investorů.