Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821-1881) je jedním z největších ruských spisovatelů, jeho dílo patří k všeobecně uznávaným hodnotám světové kultury. Patří k autorům, jejichž tvorba je nadčasová. Myšlenky utvářející Dostojevského světový názor jsou stále aktuální, jelikož jsou snahou o odhalení smyslu a významu lidské existence. Na významově mnohovrstevnaté a mnohohlasé dílo Dostojevského nebylo nikdy nahlíženo pouze jako na tvorbu talentovaného spisovatele, neboť v něm bylo vyjádřeno světonázorové stanovisko týkající se celé řady problémů - od sociálně-politických po nábožensko-etické.

Vladimír Vavřínek (nar. 1930), emeritní pracovník Slovanského ústavu AV ČR, v.v.i., se dlouhodobě zabývá dějinami Byzance a jejího vlivu na přijímání křesťanství u Slovanů. Tuto tematiku shrnul ve dvou monografiích: Staroslověnské životy Konstantina a Metoděje (Praha 1963) a Církevní misie v dějinách Velké Moravy (Praha 1963). Autorsky se podílel na kolektivní monografii Dějiny Byzance (Praha 1992). Dále zkoumá vztahy byzantské a západní církve, dějiny byzantské literatury (zvláště hagiografie), teologické problémy Byzance (ikonoklasmus, Fótiovo schisma).

Důsledkem křižáckých tažení byla mj. ztráta veškeré naděje, že se ještě někdy podaří harmonicky spojit východní a západní polovinu křesťanského světa. Dvě hlavní větve církve - západní neboli latinská, katolická, a východní neboli řecká, pravoslavná - se jedna druhé pomalu, nenápadně vzdalovaly po řadu staletí. Známky napětí byly patrné už v době císaře Konstantina; rozdělování se však stalo nevratným o 900 let později, roku 1204, když křižáci vyplenili Konstantinovo město. Po celou tu dobu mělo složitý, zmatený a trpký charakter.

Richard Fletcher byl jedním z mimořádných talentů v oblasti medievalistiky, specializující se na Anglii a Španělsko. Když zemřel u svého pracovního stolu, stále pracoval na svém nejambicióznějším projektu, monumentální studii o pádu Římské říše.

Australský historik Robert William Scribner (1941-1998) patří k významným postavám širšího proudu evropské historiografie, který se vyznačoval do značné míry novým přístupem k otázkám kultury ve středověku a raném novověku. Během svého působení na univerzitách v Cambridge (od r. 1981), Londýně a Harvardu (od r. 1996) se soustředil na problémy německé reformace, a to především z perspektivy historické antropologie, resp. na problémy náboženství z perspektivy (lidové) kultury a představ. Scribner byl na tomto poli skutečným pionýrem, když v 70.

Peter Leithart: Defending Constantine: The Twilight of an Empire a the Dawn of Christendom [Obrana Konstantina: Soumrak císařství a úsvit křesťanstva]. IVP Academic, Downers Grove 2010, 373 s.

Rajhradský klášter je místo pro Moravu a pro brněnskou diecézi významné po mnoha stránkách. Jedná se o nejstarší klášter v brněnské diecézi, spojovaný svými kořeny s velkomoravskou epochou. Více než devět a půl století duchovního života v Rajhradě nebylo zdaleka jen plynulým vývojem. Benediktýnský klášter prošel od doby svého založení dramatickými událostmi a dějinnými zvraty, které jej přivedly až k nejhlubšímu ohrožení jeho samotné existence.

V roce 1396 vyrazila pravděpodobně největší křižácká armáda všech dob pod velením uherského krále Zikmunda zastavit osmanskou expanzi v Evropě. Křižácký pochod kopíroval tok Dunaje a směřoval na Balkánský poloostrov. V dnešním severním Bulharsku se armáda pevně usadila, aby oblehla strategicky důležité město Nikopoli. Zde byli křesťané překvapeni tureckými posilami a poraženi na hlavu. Nejambicióznější křižácká výprava pozdního středověku skončila potupnou porážkou.

Islám byl globálním náboženstvím prakticky už od svého počátku. Ze všech světových náboženství, jež Max Weber nazýval náboženstvími spásy, je nejmladší. Stará dynamika expanze islámu jako světového náboženství si mnohem více než v případě křesťanství zachovala plnou vitalitu i ve dvacátém prvním století a islám má dnes po celém světě miliardu stoupenců. V poslední čtvrtině dvacátého století vznikly v islámu - tak jako v křesťanství a judaismu - nové varianty náboženského hnutí, jež dostaly název „fundamentalismus".

Obdivovatelů známého českého filosofa Milana Machovce (1925-2003) není málo. Je to logické: patřil k myslitelům, kteří dokázali skvělé myšlenky nejenom tvořit, ale také formulovat a předávat. Otázku pojetí Ježíše Krista považuji za jeden z ústředních problémů celé Machovcovy filosofie, o kterém sice souhrnně pojednal ve své knize Ježíš pro moderního člověka, ale jenž zřetelně rezonoval v plném objemu jeho díla.