Puritáni a domorodé obyvatelstvo

Americký teolog a představitel Velkého probuzení Jonathan Edwards byl i aktivním misionářem mezi americkými indiány ve Stockbridge v Massachusetts. Jeho názory jsou však velmi překvapující. Podobně jako mnoho kolonistů považoval Edwards náboženství indiánů za „satanské". Přikláněl se k převládajícímu názoru, že indiáni jsou potomci deseti ztracených kmenů Izraele, zbytku vyvoleného národa, který byl zbaven všeho poznání pravého náboženství, sveden satanem od evangelia a poté putoval přes Asii do Severní Ameriky. Indiány tedy považoval za satanův lid a jejich náboženství za uctívání satana.

Vita contemplativa, vita apostolica? Středověké mnišství v interakci mezi normou a reformou

Sv. Benedikt konstruoval svou představu kláštera jako „dílnu Boží". Klášter měl tedy představovat ve svých potřebách zcela autonomní jednotku, jejíž hlavní úsilí směřuje k askezi a kontemplaci. Mniši neměli být rušeni žádnými venkovními vlivy, a pokud ano, tedy jen minimálně. Tuto představu lze demonstrovat na příkladu vzorové podoby kláštera, jak ji odráží tzv. St. Gallenský plán. Ten, ač zachycuje pouze ideální, nikdy zcela nerealizovanou představu, přesně koresponduje s duchem záměru sv. Benedikta.

Podoby socialistického antiklerikalismu - Halič, Tyrolsko a Morava v letech 1890-1914

Jedním ze základních projevů změn moderní éry je v českém i evropském prostředí tzv. kulturní boj. Jde o střet tradičního, především na náboženství a tradicích založeného vnímání světa se zvláště liberální a socialistickou interpretací založenou na racionalitě a víře v pokrok. Kulturní boj nabývá v evropském srovnání mnoha podob, vždy dle kulturně-společenského kontextu každé země nebo regionu.

Snažení a rozpomínání evangelíků na Nosislavsku

Jiří Lukl - Ondřej Macek - Vladimír Svoboda: I zůstávali v učení apoštolském. Snažení a rozpomínání evangelíků na Nosislavsku. Českobratrská církev evangelická, farní sbor Českobratrské církve evangelické v Nosislavi, Nosislav 2011, 205 s.

Devadesát let CČSH

Tomáš Butta a kol.: Církev československá husitská. 90 let Církve československé husitské, Církev československá husitská ve spolupráci s Náboženskou obcí CČSH, Praha 2010, 408 s.

Skalní chrám v Helsinkách

Temppeliaukion kirkko je finský název neobvyklého kostela, postaveného v helsinské městské čtvrti Töölö. Architekti Timo a Tuomo Suomalainenovi dostali - a plně využili - mimořádnou příležitost postavit nový kostel na místě, kde byla sakrální stavba už dávno plánována. (...)

Exkurze po církevních památkách jihomoravského regionu

Vývoj jednotlivých uměleckohistorických období, jež vždy charakteristickým způsobem ovlivňují také architektonický či obecněji umělecký výraz dané doby, představuje přirozeně velice zajímavé téma umožňující nahlédnout do proměňující se mentality člověka či konkrétního lidského společenství a v našem případě zvláště církve. Právě sakrální památky se totiž ocitly v centru pozornosti exkurze, jež proběhla v režii Historického ústavu FF MU 1. listopadu 2011. (...)

Náboženské dějiny v díle Jaroslava Golla

Řečeno z hlediska striktně chronologického, alfou i omegou dějepisného díla slavného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929) jsou studie z oboru politických dějin. Ba co více: mezi jeho nejranějšími pracemi a monografickým završením celoživotní tvůrčí aktivity existuje dokonce i spojnice tematická: na pódium vědy vstupoval a po téměř padesáti letech jej také opouštěl s cílem zpracovat téma války o rakouské dědictví. Avšak v období, které lze plošně nazvat nejproduktivnějším věkem člověka, tj.

Možnosti nového využití českých sakrálních staveb: ekonomizace, nebo animace?

Přestože jsou konstruktivní prvky křesťanských církví obvykle definovány čtveřicí martyria (svědectví), leiturgia (dosl. „dílo lidu" - bohoslužebné jednání, slavení svátostí), koinoinia (společenství) a diakonia (služba potřebným), pro většinu společnosti, a to nejen české, jsou hlavním znakem církve především sakrální stavby, vnímané jako hmotné vyjádření existence církve. Výraz pro „církev" a „kostel" v mnoha jazycích splývá a také slovo „crkva", které se v západoslovanských jazycích dodnes dochovalo jen v lužické srbštině, původně neslo oba tyto významy. (...)

Role Antikrista v díle Jana Husa

Podoba eschatologie je vždy závislá na konkrétních okolnostech, za nichž vzniká. Toto tvrzení platí pro Husovu eschatologii a jednotlivé výroky o posledních věcech i pro jejich roli v Husově díle naprosto zásadně. Jsou ovlivněny konkrétní příležitostí, aktuálním církevním a společenským děním, Husovou povahou, životem i zvoleným žánrem. Navíc jedna okolnost je u Husa ovlivňuje vždy a většinou nejsilněji a zároveň ostatní rozmanité okolnosti spojuje. Je to Husova snaha napravit křesťanskou společnost, zejména klér, který ji vede, aby bylo spaseno co nejvíce duší.

Stránky