Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Nedávno jsem si přečetl takřka sto let starou knížku Gilberta Keitha Chestertona o svatém Františku z Assisi. Přišla mi tak svěží a aktuální, jako by byla napsaná včera. O našich současnících se dá říci podobně jako o současnících Chestertonových: jsou ochotni se romanticky rozplývat nad františkánskou láskou k ptáčkům a vyvozovat z ní tehdy socialistickou, nyní zelenou politiku.

„…nemusím dokončit všechno, co bych chtěla. Můžu žít fragmentárně, jako byl fragmentem i život mých mrtvých.

Jak by se dalo formulovat ono zásadní sdělení Rio Preisnera (1925 Mukačevo – 2007 Indianola)? Tento germanista, překladatel a básník, znalec Kafky i Marxe, rakouských dramatiků i amerických konzervativců, milovník Holana, Zahradníčka a přítel Ivana Diviše přišel především s originálním pojetím totalitarismu. (…)

Knihu, či spíše esej (korektní určení žánru v tomto případě není banální záležitostí) Timothyho Snydera o tyraniích (v originále text nese název On Tyranny) jsem si kupoval s nemalým očekáváním. Autor, profesor historie univerzity v Yale, je renomovaným badatelem o evropské historii 20.

František a Dagmar Halasovi přeložili z francouzštiny do češtiny jedinou divadelní hru George Bernanose Dialogy karmelitek, která vyšla posmrtně v roce 1949 a je duchovním testamentem tohoto velkého autora.

Válka, kterou svět zatím nepoznal, zuřila na všech stranách a vyhlídka na mír byla ještě v nedohlednu. Zabývat se v této šílené době, v roce 1943, dílem Adalberta Stiftera, šumavského rodáka, bylo projevem idealismu, jakého je snad schopná jen čistá duše.

„Za Herálcem na silnici jsou veliká Boží muka, pak rudá opona tajemství za portálem hvozdu, u Radňova mlčenlivé štěpnice.“ Konkrétní výseč krajiny s tajemným obzorem. Básník a grafik Bohuslav Reynek v té jediné větě vystihl svoji domovskou Vysočinu, které zůstal po celý život věrný. Krajinu, která v sobě nese hrbolatý reliéf, hluboké lesy, koryta několika řek a stužky potoků, mytické kopce a návrší s výhledy i dramaticky zařízlá údolí. (…)

Havlíčkobrodský rodák Jiří Šerých, bratr malíře Jaroslava Šerých a autor řady výtvarných monografií, patří dnes mezi několik málo pamětníků, kteří zažili Bohuslava Reynka, jeho ženu Suzanne Renaudovou i oba jejich syny už v padesátých letech.