Klaus versus euroústava

Nedávno se v Hospodářských novinách, Lidových novináchMladé frontě Dnes objevily články, které kritizovaly poslední vystoupení prezidenta republiky Václava Klause týkající se evropské ústavy. Všechny novinářské texty přitom zcela pomíjely „jádro pudla" - tedy samotnou evropskou ústavu - a pozastavovaly se pouze nad mediálně vděčným Klausovým výrokem o stoprocentním odmítání tohoto dokumentu. Je ztrátou času se nad nekompetentními novinářskými postupy pohoršovat, a proto rovnou k věci.

Co s nechtěným dítětem?

Mezi českou politickou reprezentací nyní probíhá boj o rozpočtové určení daní mezi centrální mocí a kraji. Nikdo zatím ještě nespočítal, kolik peněz by měla jaká část státní správy a samosprávy sdílet. Politická logika napovídá, že prvním krokem musí být co nejpřesnější specifikace částky, kterou musí kraje vynaložit, aby dokázaly financovat kompetence a majetek, které na ně byly převedeny v rámci reformy veřejných financí. A to ještě nemluvíme o tom, že kromě přenesené působnosti by kraje měly mít i další prostředky na rozvoj regionu.

Význam znovuzvolení George W. Bushe

Znovuzvolení George Bushe znamenalo pro většinu politiků a žurnalistů ve Francii hluboké trauma. Ve chvíli, kdy byly v nočních hodinách oznámeny výsledky, se někteří z nich přímo sesypali v slzách. Víkendová vydání novin byla plná zneklidňujících úvodníků. Když jsem ve své poslední knize rozebral důvody, proč bude Bush znovu zvolen prezidentem, dostal jsem stovky agresivních mailů - jejich útočnost byla ovšem zástupná: protože nemohly zasáhnout Bushe, trefovaly se alespoň do mne.

Dobrý vítěz a skvělý poražený

John Kerry uznal svou porážku mimořádně důstojně. Než navždy zmizel v propadlišti politického jeviště, odkud se před rokem nečekaně vynořil, pro­nesl projev plný zdrženlivé noblesy, pravý vzor toho nejlepšího, čím obdarovává své vyvolené syny liberální, internacionalistická, patricijská a neoklasistická pobřežní Amerika. Na tom se shodují snad všichni, jenže neshodnou se v pochopení toho, proč toto zhmotnění novoanglických ctností vlastně prohrálo v souboji s nepříliš rafinovaným, do honáka krav stylizovaným Bushem, který na rozdíl od Kerryho svá studia na Yale přiznává spíše nerad.

Evropský zatykač – efektivní protiteroristický nástroj nebo záminka k posílení moci EU?

Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta republiky, kterým se pokusil zablokovat přijetí novel trestního řádu a trestního zákona, které do českého práva zaváděly materii tzv. evropského zatykače. Mediální prezentace této problematiky často směřovala k vytvoření dojmu, že antievropský prezident Klaus kvůli svému euroskepticismu nechce v ČR stíhat teroristy a vydávat je vyspělým evropským zemím. Skutečnost je však mnohem složitější. Evropský zatýkací rozkaz byl sice přijat v době, kdy se EU pokoušela přispět k boji proti terorismu, avšak dotýká se i mnoha dalších oblastí kriminality.

Pravdivý obraz Ruska

Americký profesor historie na Harvardově univerzitě Richard Pipes (1923), bývalý zahraničněpolitický poradce prezidenta Ronalda Reagana pro Sovětský svaz a východní Evropu, vydal před necelým rokem své paměti Vixi: Memoirs of a Non-Belonger (Žil jsem: Paměti člověka, jenž nešel s davem), které nyní vyšly také v Polsku. Při té příležitosti poskytl rozhovor nedělní příloze polského deníku Rzeczpospolita - v polštině, protože v Polsku žil do roku 1939, kdy musel uprchnout před nacismem.

Neatlantická volba Španělska

Nečekané vítězství španělských socialistů v březnových volbách pouhých pár dní po bombovém útoku v Madridu změnilo tvář a směr španělské politiky. Nejzřetelnější a bezprostřední dopad mělo toto vítězství na válku USA proti terorismu a zvláště pak na španělskou účast v „koalici ochotných". Nový španělský předseda vlády Rodríguez Zapatero zastával vůči americké intervenci proti Saddámu Hussajnovi pozici zcela opačnou a svůj předvolební slib stáhnout 1 300 španělských vojáků z Iráku po volbách také splnil.

Legislativní loupež za bílého dne

Pane poslanče, 24. září 2004 dolní komora Parlamentu, převážně díky hlasům poslanců ČSSD a poslanců KSČM, schválila novelu Zákona o vypořádání majetkových nároků osob v zemědělských družstvech. Jak se novelizace tzv. transformačního zákona z roku 1992 dotkne těch, kdo ještě 15 let po pádu komunismu stále marně čekají na plné vrácení náhrady majetku vyvlastněného v době kolektivizace ve prospěch vznikajících JZD?

Levicové „účtování“ s minulostí

V procesu kolektivizace v 50. letech minulého století byly soukromým zemědělcům zabaveny majetky v miliardových hodnotách. Podle odhadů z prosince 1992 dosahuje ještě dnes celková výše nevypořádaných majetkových podílů družstev více než 15 mld Kč. Násilná kolektivizace, která doprovázela na venkově zakládání zemědělských družstev, však nebyla pouze masovou krádeží, doprovázely ji též personální represe, vystěhovávání rodin sedláků, na které čekaly v mnoha případech uranové doly a na jejich potomky budoucnost "třídně nespolehlivých elementů" a větší či menší represálie např.

Triumf pravicových regionálních politiků

Motto: "Sociální demokraté, ač hory doly slibovali, celkem mnoho nezískali."

Zápis z farní kroniky obce Bludov o volbách z r. 1907

Krajské uspořádání

V roce 2004 se konaly druhé volby do krajských samospráv. Kraje byly zřízeny ústavním zákonem v roce 1997, fungovat začaly od počátku roku 2001, když předcházejícího podzimu byly zvoleny jejich první samosprávné orgány.

Stránky