Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Navštívit dnes Oxford nebo Cambridge je skličující. Obdivuhodně nádherné staré budovy jen zdůrazňují ty nové, které jsou levné, nehezké a špatně udržované. Intelektuální historie je také ohromující: jsou to místa, kde Newton hloubal o gravitaci a Occam brousil svoji břitvu. Dnes jsou ale vysokoškolští učitelé dvou nejskvělejších univerzit v Británii utrápení, špatně placení lidé; platy začínají na pouhých 14 139 librách (25 733 dolarech) ročně.

Debata na téma "likvidace Pečinkova paradigmatu" mne docela vtáhla, jakkoli mi mnohé její aspekty příliš zábavné nepřipadají. Bohumil Pečinka ve svém posledním článku v Revue Politika potvrdil mou tezi, že napsat patřičný program není zase až takový problém - jím nastíněný souhrn má přesně tyto rysy.

BP: V poslední době se hodně hovoří o bulvarizaci českých tištěných médií. Vnímáte to jako trend?

Řecké parlamentní volby se letos uskutečnily 7. března. Jejich výsledek přinesl po 11 letech změnu vlády a posun Řecka doprava. Konzervativní strana Nová demokracie předsedy Kostase Karamanlise v nich totiž porazila socialisty z Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) v čele s Jorgosem Papandreem.

Řecké volby byly vypsány jako předčasné, protože řecký premiér Kostas Simitis 7. ledna oznámil, že odejde z čela své strany (PASOK). Zároveň Simitis rozhodl, že se parlamentní volby, které se měly konat 25. dubna nebo 2. května, uskuteční 7. března.

Španělské volby, o nichž se až do 11. března předpokládalo, že skončí buď předvídaným vítězstvím vládnoucích lidovců, nebo mírným překvapením, tedy úspěchem socialistů, dostaly kvůli krvavému atentátu na vlakové soupravy plné nevinných lidí zcela novou dimenzi, která záhy nabyla podoby jakéhosi trojúhelníku zbabělosti. První bod pomyslného geometrického útvaru tvoří samotný pumový útok, čin hlavně a především zákeřný a tedy slabošský a zbabělý.

Když jsem se nedávno zeptal místopředsedy rozpočtového výboru Vlastimila Tlustého, která skupina obyvatel podle jeho názoru bude nejvíce postižena vládní reformou veřejných financí, odpověděl bez rozmýšlení: „Živnostníci. A ne že budou - oni už postižení jsou!" Již letmý pohled na statistiky dává tomuto tvrzení za pravdu. Vždyť za první dva měsíce tohoto roku se odhlásilo ze svých živností dvacet čtyři tisíc podnikatelů - fyzických osob. A to na ně nedopadly ještě všechny rány egyptské, které jim vláda svou reformou uchystala.

Spor o daně patří k základním ideovým střetům, kolem kterých se odehrává politika. Zkušenosti v této oblasti docela jasně ukazují, kdo razí cestu vpřed a kdo jen kopíruje vývoj. Asi tak před čtvrt stoletím Margaret Thatcherová a Ronald Reagan poprvé dramaticky snížili daně z příjmu a spustili tím opravdovou světovou revoluci. Omlazovací kúra, kterou následně prodělala britská a americká ekonomika, pohnula také jiné národy k rozhodnutí vydat se stejným směrem.

Prosím, abyste si pozorně přečetli prohlášení, v němž si Al-Kájda připisuje na své konto madridský masakr. Bere si v něm na mušku křižáky a židy jako jeden celek. Podobné zalíbení nachází ve vyhrožování zemím, které vysílají vojáky do Iráku, i zemím, jejichž ozbrojené síly působí v Afghánistánu. Jinými slovy celému evropskému společenství. Berlína a Paříže se něco takového nedotýká v o nic menší míře než Říma, Londýna nebo Varšavy. Francie si koneckonců zaslouží zvláštní rozsudek, neboť se opovážila vydat zákon, který zakazuje nosit muslimský šátek ve veřejných školách. Šílený Evropane!

Dne 10. prosince 2003 vláda ČR schválila novou verzi "Bezpečnostní strategie České republiky". Jedná se již o třetí podobu tohoto dokumentu (první byla přijata v roce 1999, novelizace se uskutečnila v roce 2001) a lze konstatovat, že nejnovější varianta je doposud rozhodně nejlepší. Vhodně definuje několik pojmů, přesvědčivě objasňuje soudobé bezpečnostní hrozby a většinou i jasně definuje zájmy a cíle ČR. Přesto mohla mít poněkud jinou strukturu, která by lépe umožnila pochopit reakci státu na konkrétní ohrožení, a v některých pasážích mohla být jednoznačnější a preciznější.

Úvod

Probíhající mezivládní konference musí přeformulovat koncept Giscarda d'Estaing do podoby Ústavní smlouvy, která pak může být podepsána a následně ratifikována všemi 25 členy rozšířené Evropské unie. Věci se však nevyvíjejí dobře. Jednoznačně nejkomplikovanější bod se týká reformy hlasovacích pravidel v klíčovém rozhodovacím orgánu EU, Radě ministrů, a představuje vážný problém.