Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Dne 11. března 2004 vybuchlo v době ranní špičky na čtyřech železničních stanicích v Madridu a kolem nich deset bomb. Téměř 200 Španělů bylo zabito, asi 2000 jich utrpělo zranění. Následující den se zdálo, že se Španělsko pevně postavilo proti teroru - demonstranti po celé zemi se chopili transparentů odsuzujících „vrahy" a „atentátníky". Dlouho jim to však nevydrželo.

Je román Güntera Grasse Jako rak (česky Atlantis 2005) opravdu politikum? Nebo je spíše polemickou reakcí na některé aktuální mediální konvence? V německém kontextu bylo toto literární dílo vnímáno jako popud k veřejné debatě: Grassovi bylo předhazováno, že otevírá nevhodná, dosud tabuizovaná témata.

Chopí-li se tématu možností demokratizačního procesu na Blízkém východě politolog či politický komentátor pocházející ze "Západu", zpravidla vždy riskuje, že se chytí do pasti diskuse o politicko-kulturních, společenských a jiných limitech vývozu demokracie. Pohled na tuto otázku ze strany politologů působících na samotném Blízkém východě zůstává naopak "demokratickému" či demokratizovanému světu převážně skryt.

Internet a nástup znalostní ekonomiky, nutnost států konkurovat si o zahraniční investory, elektronizace veřejné správy, outsourcing, levné cestování a stěhování lidí na druhý konec světa, daňové ráje... Nadějné trendy, které se někdy interpretují tak, že povedou ke ztrátě státní kontroly nad jednotlivci, především pak nad jejich peněženkami. Ne všechna tato očekávání však musí samospádem dojít svého naplnění.

Text politologa Jana Holzera přináší konfrontaci čtyř významných „tranzitologických kánonů" s vývojem české politiky v posledních přibližně dvou dekádách.

Starý režim

Model přechodu od nedemokratické k demokratické formě je do značné míry dán charakterem takzvaného odstraňovaného (starého) režimu.

Málokdo předvídal, že letošní komunální volby vyšlou tak jasný signál o síle a pozicích jednotlivých politických stran a uskupení v místní politice. Zatímco výsledky předchozích místních klání jsme mohli od roku 1994 číst a vykládat různě, data z roku 2006 jsou poměrně jasná.

Hlavní charakteristikou povolebního vývoje je nekonsensuální chování současných politických garnitur. Další děje a zápletky jsou z tohoto základního faktu jen odvozeny. Tato nekonsensualita je přitom v moderních českých politických dějinách něčím zcela novým.

Společná zemědělská politika (CAP), která byla v poválečné době pro EHS jistým přínosem, se postupem času stala přítěží, které se nelze zbavit. Relativní podíl výdajů na zemědělství v rámci společného rozpočtu ve srovnání s počátkem osmdesátých let sice poklesl ze 70 % na necelých 40 %, jejich absolutní suma však nadále roste. Snahy o změnu systému CAP provedené do dnešní doby byly pouze povrchní. Nejvýznamnější změny představuje tzv.

Co je potřeba k tomu, aby se z události stala zpráva? Vlastně nic velkého: „správná" událost se musí vyznačovat buď dostatečnou blízkostí, nebo jednoznačností a jednoduchostí, či prudkým, krátkodobým průběhem. Zabírá samozřejmě i pořádná dávka negativity a přítomnost známých osobností. Nejlepší je pochopitelně všechno najednou.

Organizace spojených národů měla letos za úkol zvolit nového generálního tajemníka, který nahradí Kofiho Annana, jemuž 31. prosince 2006 vyprší druhý pětiletý mandát nejvýše postaveného úředníka OSN. Kofi Annan, který je původem z Ghany, ale pracoval v aparátu OSN téměř třicet let, odchází pro OSN ve velmi nepříznivé době. Jeho nástupce má před sebou náročný úkol obnovit životnost této světové organizace.