Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Ústavní soud v září zrušil rozhodnutí prezidenta republiky, jímž odvolal Ivu Brožovou z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu ČR. Doktorka Brožová svým odvoláním samozřejmě nebyla - a ani nemohla být - zbavena své soudcovské funkce. Ta jí i nadále zůstává.

Dělba veřejné moci v každém demokratickém právním státě vždy vychází ze systému brzd a rovnováh. Rozdělení moci mezi jednotlivé složky (zákonodárnou, výkonnou a soudní) musí vždy podléhat velmi pečlivému zajištění proti zneužití; proti použití v takové míře, která by již neodpovídala účelu, jenž byl dělbou moci původně sledován.

Evropský socialistický komisař pro daně László Kovács z vinařského Maďarska nedávno představil návrh Evropské komise na zvýšení minimálních spotřebních daní u alkoholu. Návrh se týká všech druhů alkoholu, tj. piva, vína, čistého alkoholu i alkoholických meziproduktů.

Navzdory očekávání se Irák nestal pro Američany druhým Vietnamem. Al-Kajdá nebo Islámský džihád neslaví v Iráku vítězství - místní obyvatelstvo je nesnáší víc než Američany. Avšak mýlí se ten, kdo v sobě nachází obdiv ke statečnosti a moudrosti hrdinného iráckého lidu. Jeho udatní šíitští a sunitští synové jsou zaměstnaní hlavně tím, že se s neobyčejnou brutalitou a účinností zabíjejí navzájem.

V létě 2006 se jedním z dominantních témat české politické diskuse stalo možné umístění základny amerického protiraketového systému v České republice. Země se tak dostala do interakce s jedním z nejdůležitějších strategických projektů, které mohou určovat charakter globální bezpečnosti ve 21. století. Veřejnost v ČR však podle průzkumů veřejného mínění z větší části se základnou nesouhlasí.

V prázdninovém dvojčísle Revue Politika jsem publikoval text "Čtyři kroky k prosperitě českého venkova", který vyvolal poměrně značnou odezvu čtenářů. Někteří z nich neváhali a napsali mi své připomínky a pohledy na tuto problematiku. To mne přesvědčilo o tom, že venkov je velmi aktuální politické téma.

Rád bych se zde věnoval především následujícím otázkám: (1) státní majetek na venkově a jeho privatizace, (2) doprava na venkově a (3) aplikace unijní společné zemědělské politiky v ČR. To jsou tři hlavní okruhy problémů, na které čtenáři poukazovali.

Osoba, která poznamenala události na území bývalé Jugoslávie více než kdokoliv jiný, je dnes opovrhována takřka všemi, kdo se s její politikou nějakým způsobem seznámili. Slobodan Milošević zemřel 11. března 2006 v cele Tribunálu pro válečné zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii, kde probíhala konečná fáze jeho procesu. Rozsudku se sice nedočkal, ale platí to, co po jeho smrti napsal jeden bělehradský novinář: „Zemřel, a tím pro mě skončila jedna kapitola dějin. S následky jeho politiky se ale budeme muset vyrovnávat ještě dlouho."

Nástup k moci

Tlak Gazpromu na Bělorusko stoupá. Jestliže se ještě před půl rokem hovořilo o tom, že nová cena plynu pro tuto zemi bude na úrovni dnešního dvoj- až trojnásobku, Lukašenko ve vypjatém projevu prohlásil, že nedopustí, aby jeho vláda kupovala od Ruska plyn za vyšší cenu než Německo. Někteří experti dokonce hovoří o tom, že by se mělo jednat o zvýšení ceny plynu ze současných 46,68 dolarů za tisíc kubických metrů až na částku 250 dolarů. Běloruští ekonomové přitom připouštějí zvýšení maximálně na 90 dolarů, a to ještě postupně.

Nile Gardiner je jedním z předních britských odborníků na transatlantické vztahy, v současnosti působí jako výzkumný pracovník amerického konzervativního think-tanku The Heritage Foundation. Patří do okruhu poradců americké vlády pro řadu zahraničněpolitických oblastí od úlohy spojeneckých sil v poválečném Iráku po vůdčí úlohu americko-britského dua ve válce proti terorismu. Jeho analýzy a komentáře jsou hojně čteny v Bílém domě, několikrát vypovídal před Kongresem.

Italská esejistka a novinářka Oriana Fallaciová se narodila 29. června 1929 ve Florencii, kde také v noci ze čtvrtka na pátek 15. září 2006 podlehla zákeřné nemoci, což je eufemismus pro rakovinu. Její otec, umělecký řezbář Edoardo Fallaci, bojoval proti fašistické diktatuře Benita Mussoliniho. Ona sama se vlastně ještě jako dítě za druhé světové války aktivně zapojila do hnutí odporu. Měla možnost svoji mimořádnou odvahu nesčetněkrát prokázat v ozbrojené demokratické skupině Spravedlnost a svoboda.

Parlamentní volby se ve Švédsku konají každé čtyři roky vždy třetí neděli v září. Letos připadl volební den na 17. září a po třech po sobě jdoucích obdobích jednobarevné vlády sociální demokracie (SAP) přinesl vítězství pravostředové opozice. Novým premiérem se stal 6. října předseda nejsilnější opoziční síly, Umírněné koaliční strany (M), Fredrik Reinfeldt. Umírnění, jádro nové vlády, dosáhli ziskem 26,1 % hlasů nejlepšího výsledku od roku 1928.

Kampaň: souboj dvou bloků