Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Známý expert na politické problémy Blízkého východu Walid Phares navštívil 12. června 2007 Evropský parlament, aby zde seznámil poslance se svou novou publikací o džihádismu: Jihadism against democracy. The War of Ideas.

Walid Phares je rodákem z Libanonu, kde také několik roků přednášel na univerzitě. V současné době působí jako expert Nadace pro obranu demokracie v USA. Jeho zájmovou oblastí je Střední východ a mezinárodní terorismus, především pak ten, který je motivován „svatou válkou" významné části muslimů proti zbytku světa.

V České republice nepůsobí mnoho lidí, kteří znají problematiku Balkánu lépe než Tomáš Pojar. Většina lidí jej v současné době zná jako 1. náměstka ministra zahraničních věcí a hlavního vyjednavače ohledně umístění amerického radaru v Čechách. Předtím ovšem působil skoro patnáct let jako pracovník a později ředitel obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni. Právě on se se Šimonem Pánkem a dalšími podílel mimo jiné na pomoci balkánským zemím, od Bosny po Kosovo. V tomto regionu také došlo k prvnímu rozvoji humanitární pomoci.

V posledních šesti letech zažila západní Evropa dramatický vzestup útoků na židovské osoby (případně osoby považované za Židy), instituce a majetek. Nadto se dříve neakceptované projevy antisemitismu nyní běžně objevují mezi širokou veřejností, v tisku a politických kruzích. Jaká je ale povaha tohoto fenoménu, důvody pro jeho opětovný výskyt a čím je závažný?

Nedávno uplynuly tři roky od úmrtí bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana. Při této příležitosti se v Senátu PČR konal seminář, z něhož vám přinášíme nejzajímavější postřehy.

Pavel Bratinka

poradce pro otázky Evropské unie

Karel Kaplan, svého druhu žijící klasik poválečné historie Československa, soudí, že právě jednání o přijetí nabídky k účasti na Marshallově plánu představovala poslední - a vlastně jedinou - reálnou možnost, kdy se nekomunisté v Československu mohli pokusit s alespoň nějakou nadějí na úspěch zabránit komunistům v jejich cestě za dosažením úplného mocenského monopolu.

V dubnu a květnu proběhlo českými médii několik obecně pojatých výstupů, které poměrně povrchně pojednávaly o politických událostech na Ukrajině a vysvětlovaly je jako vyostření sporů mezi prozápadním prezidentem a proruským premiérem. Tyto události mají ovšem hlubší příčiny a vyznačují se poněkud vyšším počtem faktorů a zainteresovaných aktérů.

Vláda v minulých dnech přijala takzvaný antidiskriminační zákon. Připomeňme, že podobný návrh loni neprošel Senátem. K přijetí takového typu legislativy jsme však nuceni institucemi Evropské unie. Konkrétně se jedná o směrnici 2000/78/ES, která stanovuje obecný rámec pro rovné zacházení a obecný rámec pro boj s diskriminací, a směrnici 2000/43/ES, která zavádí zásadu rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.

V nejrůznější debatách o způsobech ochrany životního prostředí se neustále vracejí následující otázky: Existuje spor ekonomického a ekologického? Mohou regulace ochránit přírodu? Je angažovanost ekologických hnutí v rozhodování samospráv uměřená?

V Revue Politika 5/2007 publikoval Michal Petřík zajímavou odpověď na náš dřívější příspěvek k debatě o rozmístění části amerického protiraketového systému na území České republiky. Některá jeho tvrzení si dle našeho soudu zaslouží odpověď.

To, co v tradičních právních státech bývá běžnou trestní kauzou, stává se v České republice čas od času naprosto nečitelným, nejrůznějšími výklady, domněnkami, teoriemi, hypotézami opředeným případem. Postupně se v něm přestávají orientovat nejenom sami aktéři, ale především veřejnost, která je stavěna do role nedobrovolného pozorovatele dramatu, který si často nezadá s tak spletitými příběhy, jakým byl kupříkladu oblíbený italský seriál Chobotnice. Takové parametry má i trestněprávní kauza místopředsedy vlády Jiřího Čunka.

Kontroverzní rozhodnutí