Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Nejkritizovanějším bodem nového školského zákona se stalo ustanovení, které ruší možnost žáků základních škol podávat pro přijímací řízení na školy střední v prvním kole více než jednu přihlášku. Střední školy zároveň nebudou mít povinnost vyhlásit případné druhé kolo přijímacího řízení. Kritikové nového školského zákona hovoří o tom, že taková opatření v praxi naplní dlouhodobý záměr ministerstva regulovat počty studentů na výběrových školách.

Vzdělávání nebývá častým tématem politickým. Přestože výdaje na školství představují jednu z nejvyšších položek veřejných rozpočtů a svými efekty může vzdělání významně ovlivňovat ekonomiku země, nebývá často ani tématem ekonomickým. Nejčastěji se jím stane v době předvolební, kdy slýcháme různé, nepříliš vážně míněné sliby. Soustředěnějšímu zájmu médií i politiků se školská problematika těší také tehdy, když se vyskytne nějaký akutní dílčí problém, v době začátku školního roku, v týdnu, kdy se vydávají vysvědčení, nebo v období maturit a přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy.

Na výsledky sjezdu sociální demokracie nemělo smysl čekat. Každý, kdo má uši a oči slyší a vidí, že politická éra spojená s vládní dominancí ČSSD je u konce. Podívejme se na tři politické momenty, které toto období určovaly.

V minulém čísle Revue Politika jsme v článku Petry Kuchyňkové přinesli první reflexe iráckých voleb. Příspěvek tohoto čísla byl napsán na základě znalosti definitivních výsledků, kromě detailnějšího pohledu na technickou stránku voleb nastiňuje i některé varianty povolebního vývoje v zemi.

Hlavním posláním březnového summitu Evropské rady mělo být zhodnocení „střednědobé revize Lisabonské strategie", kterou předseda Komise Barroso přednesl 2. února. Byl to fakticky první významnější počin nové Komise a způsob, jakým se k němu postavila právě Evropská rada, lze bez nadsázky označit za její prohru. Nejenže se vrátila k prvotnímu projektu, který se ukázal jako nerealizovatelný, ale na nátlak Francie byl zamítnut též návrh nové směrnice o službách. Takový výsledek summitu není jen prohrou Barrosovy Komise, ale i prohrou evropských občanů a EU jako takové.

Referendum o evropské ústavě se v českém prostředí chtě nechtě stává zásadním politickým tématem. Svědčí o tom i zvyšující se počet novinových článků na toto téma. Jaké argumenty se používají?

Už ve škole se učíme, že není nad to být Petrem Chelčickým, Janem Milíčem z Kroměříže, natož Janem Husem. A kárat a kárat! Kdo vlastně zasedal v uličních výborech za starého režimu: taky čeští karatelé a karatelky. Karatelské úsilí o omezení prodejní doby supermarketů je symbolické. Tváří v tvář množícím se klimatizovaným krychlím, naplněným zbožím i nakupujícími, je opravdu obtížné zastávat tezi o stupňujícím se zbídačování proletariátu v imperialistickém stádiu kapitalismu.

Únorová cesta George Bushe po Evropě měla tři zajímavé dimenze, u nichž je důležité se zastavit. Bruselská schůzka s evropskými spojenci v NATO a EU, stejně jako zastávka v jednom z center evropské „kritiky" amerického způsobu zahraniční politiky, v Německu, měly především „usmiřovací" charakter. Americká diplomacie v čele s ministryní zahraničí Riceovou se zde musela skutečně hodně angažovat, aby zmírnila napětí mezi Evropou a USA, které se vystupňovalo hlavně v souvislosti s válkou v Iráku.

Během 90. let občané České republiky nevnímali otázku daní jako klíčovou. Dokonce ještě před volbami v roce 2002 nebyly daně nosným tématem. Situace se však mění. Daně možná rozhodnou o složení příští vlády.

Celá vládní krize spojená se skandálem kolem majetkových poměrů rodiny Grossových je značně tragikomická. Komická je z fraškovité podstaty věci a tragická, protože ta fraška je zkoušena na nás. Dvě okolnosti však, zdá se, přece jenom analytikům unikají.