Úzkost nad ohrožením lidství

Když našinec, starší ročník, otevírá jakoukoli kolekci dopisů, ovane ho silný závan nostalgie. Listy psané brkem, inkoustem, propiskou nebo i na psacím stroji jsou již minulostí - a jakkoli je jistě technicky možné uchovávat e-maily, dovedeme si vůbec představit, jak by vypadala jejich sbírka? Nezměnila se totiž jen forma, ale i chápání dopisu. Psaní je dnes spíše jakýmsi halekáním na dálku, výkřikem plným podivných značek, vedeným maximální úsporností na jedné straně, či naopak šířením tisíců slov bez významu a de facto bez adresáta. Napsat dopis bývalo umění, které se učilo ve školách...

Bulat Okudžava – Několik písní

Bulat Šalvovič Okudžava se narodil 9. května 1924 v Moskvě v rodině nadšených revolucionářů a bolševiků, kteří si měli svou víru později těžce odskákat, matka Ašchen léty táborů a otec Šalva smrtí. Ve třinácti musel Bulat opustit milovaný rodný Arbat, po kterém nikdy nepřestal tesknit, a jen díky péči příbuzných neskončil v dětském domově. V sedmnácti šel hned na začátku války jako dobrovolník na frontu. Po válce vystudoval univerzitu v Tbilisi a stal se novinářem.

Jacek Kaczmarski – Polský bard

Polský písničkář Jacek Kaczmarski (1957-2004) je u nás někdy nazývaný „polským Karlem Krylem". Osudy těchto dvou bardů mají opravdu leccos společného, protly se i osobně v Mnichově, kde oba pracovali v Rádiu Svobodná Evropa. Jacek Kaczmarski až od roku 1981, kdy byl v Polsku vyhlášen výjimečný stav a kdy se písničkář, který byl právě na turné po Francii, rozhodl domů se už nevrátit. Stejně jako Karel Kryl byl i Jacek Kaczmarski hluboce zklamán vývojem ve vlasti po roce 1989 a v roce 1995 znovu z Polska odchází, tentokrát až do Austrálie. Na koncerty do Polska ale přijíždí a zde také umírá.

Wolf Biermann – Pruský Ikarus

Cestou neobvyklou šel autor tohoto motta, v jiné písni říká přímo: „Pak z Hamburku jsem včas v šestnácti / v zem zaslíbenou utíkal / když miliony tou cestou šly / však opačným směrem se jejich proud hnal." Ano, Wolf Biermann (*1936) neutíkal na západ, nýbrž na východ, v šestnácti letech do komunistické NDR. Sám byl z hamburské komunistické rodiny, otce Žida zavraždili v třiačtyřicátém v Osvětimi. Ale zaslíbenou zemi v NDR nenašel, zákazy koncertů a kritických slov ztrpčovaly básníkovi život a znemožňovaly práci.

Tři škaredé středy

Tři škaredé středy zasáhly do života starší generace - i do mého života - způsobem krutým, poznamenaly nás, ve dvacátém století nás okradly o velkou část mládí a většinu z nás o čtyři desetiletí, v nichž jsme nemohli rozhodovat sami o sobě: Ve středu 15. března 1939, do ostravských ulic padal mokrý sníh, obsadil Hitlerův wehrmacht zbytek pomnichovského Československa, Čechy a Moravu, ve středu 25.

Pohyb v pravdě

Studoval jsem filozofii na Masarykově univerzitě v Brně počínaje rokem 1964; škola tehdy nenesla Masarykovo jméno, ale jméno lékaře a myslitele Jana Evangelisty Purkyně. Na „všeobecně vzdělávacích" středních školách se filozofie vůbec neučila, pouze občanská výchova, a mé představy o filozofii se utvářely živelně, na základě náhodných objevů v antikvariátu: Čapkův zhuštěný výklad pragmatismu někdy z dvacátých let, Schopenhauerova filozofie v převyprávění Thomase Manna, výbor z myšlenek jiného německého filozofa, F. W. Nietzscheho.

Filosofie je pro mne nezasloužený luxus…

Petr Horák působil jako profesor dějin filosofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Učil rovněž na univerzitě v Montpellieru III a byl dlouholetým šéfredaktorem Filosofického časopisu, vydávaného Filosofickým ústavem. V současnosti působí na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a ve Filosofickém ústavu v Praze.

Uctívají tři abrahámovská náboženství stejného Boha?

PETER LUDWIG BERGER (nar. 1929) je americký sociolog a luteránský teolog. Narodil se ve Vídni, krátce po druhé světové válce emigroval do Spojených států. Působil na University of North Carolina, poté na Hartford Theological Seminary a od roku 1985 na Bostonské univerzitě. Věnuje se povaze moderní doby, vlivu náboženství na současnou společnost a proměnám svého vlastního oboru, sociologie. Jeho asi nejznámější kniha - napsal ji společně s Thomasem Luckmannem - nese název Sociální konstrukce reality (české vydání CDK, Brno 2001). (...)

Liberální křesťan tváří v tvář relativismu

Text byl přednesen na kolokviu „Charles Montalembert, boje katolíka za svobodu", jež proběhlo v Paříži 6. listopadu 2010 u příležitosti dvoustého výročí narození Charlese de Montalemberta (materiály z kolokvia vyšly v lednu 2012 v Editions du CNRS). Montalembert si udržoval odstup jak od progresismu, tak od integrismu, zatímco Lamennais se střídavě přikláněl k jednomu nebo druhému. Jako liberál a křesťan nepřikládal Montalembert svrchovanému lidu sakrální moc, o kterou byl připraven panovník.

Aby se ze zla nestal společenský úzus

PAWEŁ LISICKI (1966) vystudoval práva na Varšavské univerzitě. S krátkým přerušením pracoval v letech 1993-2011 v deníku Rzeczpospolita, jehož byl od roku 2006 šéfredaktorem. V současnosti je šéfredaktorem týdeníku Uwa­żam Rze. Je autorem řady knih, svými eseji je zastoupen ve sborníku Návrat člověka bez vlastností, který vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury. (...)

Stránky