Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Alexandr Fadějev se narodil roku 1901 v městě Kimry na horním toku Volhy (nyní Kalininská oblast). Otec, vesnický učitel, patřil k národovolcům, matka, pocházející z rodiny poruštěných Němců, byla ošetřovatelka. Bez ohledu na své profese se oba rodiče velmi intenzivně věnovali revoluční činnosti. Otce si budoucí spisovatel příliš neužil. Když bylo malému Sašovi šest let, matka se znovu provdala - za sociálního demokrata a aktivního účastníka revoluce 1905 Svityče.

Když si pročítám přehledy aktuálního dění v Rusku, mají na první pohled jedno společné: chybí v nich klasická politika, události politického rázu; politologicky řečeno, chybí v nich ona pravá politics. Analytici se sice pečlivě, ale v zásadě v nouzi věnují jevům, jež mají spíše charakter občanský (viz např. z posledních let hnutí za záchranu lesa v Chimkách, ohroženého stavbou dálnice Moskva - Sankt Petěrburg, či protesty proti chování VIP řidičů), právní (nejtypičtěji proslulá kauza Chodorkovskij-Lebeděv) či kulturní; posledně jmenované mohou v současnosti zastupovat např.

Vyhnání a také vraždění nepohodlných autorů jsou odjakživa součástí každé historie totalitárního nebo despotického režimu. Svobodný duch a svobodné slovo to měly vždycky těžké, byly - a dnes stále ještě jsou - v mnoha částech naší Země pronásledovány mnohem důsledněji a brutálněji než běžní kriminálníci, kteří jen podvádějí, kradou, přepadávají a vraždí, takže v principu v podstatě nepředstavují žádné duchovní podhoubí pro oprávněné revoluce, pro nutné převraty osvobozující podmaněný lid z jha diktátora. (...)

Kniha Kříž a půlměsíc s podtitulem Křesťanství a islám od Muhammada po reformaci emeritního profesora univerzity v Yorku Richarda Fletchera (MF, Praha 2004) vyšla již před šesti lety, klasická recenze již tedy není na místě. Její stránky ale, jak se mi zdá, se stávají stále aktuálnějšími pro ty, kteří se zajímají i o současné vztahy mezi muslimy a křesťany a o vývoj tzv. světových náboženství v moderním světě. Při četbě podnětné knihy totiž stále napadá stará otázka, zda a jak je možné se poučit z historie, aby to bylo k dobru všech.

Dobrých studií o Rusku není nikdy dost. Kniha Rusko a národy, jež na podzim vyšla v českém překladu, je jednou z nich. Při přemýšlení, jak ji uvést pomocí přirovnání, vytanou na mysli Ostrovy (2003) Normana Daviese.

V minulých Kontextech jsem pozorně četl velmi zajímavý článek Ivany Ryčlové „Neprávem opomíjený Viktor Někrasov". Jsem moc rád, že paní Ryčlová věnovala Někrasovovi i odbornou pozornost. Snad bude redakci a autorku zajímat moje vzpomínka na krátké setkání se spisovatelem.

Nechci psát nekrolog Markéty Fialkové (27. 3. 1956), rozené Němcové, jejíž život náhle vyhasl 23. srpna letošního roku v hlavním městě Albánie Tiraně, kde působila jako česká velvyslankyně. To již lépe učinili jiní - a kdyby neučinili, bylo by již stejně pozdě. Navíc jsem nejstarší z dětí Jiřího a Dany Němcových stačil v osmdesátých letech poznat jen letmo, na rozdíl od jejích bratrů Davida nebo Ondřeje. (...)

Vážený pane Trávníčku! ... Milý příteli! ... (Pavel Studnička)

Dne 8. července 2011 zemřel literární kritik, editor a esejista Mojmír Trávníček. Celoživotní studium české literatury, stu­dium vlastně amatérské, nepodložené akademickým vzděláním, mu přineslo vynikající znalosti i literárně kritické schopnosti. Ty mohl veřejně uplatnit až po revoluci, ve svém důchodovém věku, kdy vyvinul obdivuhodně rozsáhlou editorskou i publikační činnost. Bohatě využil otevřených možností a publikoval své vlastní texty nebo práce jemu blízkých autorů v mnoha českých nakladatelstvích a časopisech.

Vedle Krzysztofa Pendereckého (1933) a Henryka Mikołaje Góreckého (1933-2010) patří lvovský rodák Wojciech Kilar (1932) mezi nejhranější polské hudební skladatele současnosti. Kilar je také známý jako autor hudby k desítkám filmů polské i světové kinematografie. Spolupracoval s Polańským, Wajdou, Zanussim, Kieślowským, Coppolou, Campionovou aj. Subtilní a křehký skladatel dnes žije v domku na okraji Katovic a v období naší návštěvy právě dokončil klavírní skladbu k výročí smolenské tragédie. (...)