Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Americký politik, diplomat a politolog Henry A. Kissinger se narodil v německém Fürthu v roce 1923, jeho rodina uprchla před nacistickou perzekucí do Spojených států. Henry získal doktorát na Harvardově univerzitě a působil zde jako profesor diplomacie a politologie. V letech 1955–1968 působil jako poradce amerických vládních činitelů, později vykonával funkci předsedy Rady pro národní bezpečnost (1969–1975) a funkci minis­tra zahraničí (1973–1977). V roce 1973 obdržel Nobelovu cenu míru.

Páté krajské volby od roku 2000 předcházela velká očekávání, naděje a obavy. Šlo o první měření voličské podpory od komunálních voleb 2014, o měření rok před volbami parlamentními. Čekala se od nich zpráva o stavu české politiky a o jejích vyhlídkách do budoucnosti. Co jsme se tedy po uzavření místností dozvěděli? (…)

Časopis Kontexty je do značné míry projektem generačním. Rozsáhlé výzkumy podporované granty Evropské unie téměř s jistotou prokázaly, že příslušníci jedné generace jsou zhruba stejně staří. Není proto divu, že když už mnozí z nás oslavili abrahámoviny, stalo se něco takového nedávno také Františku Mikšovi. Užívám-li zde ovšem archaické označení padesátin, hned cítím, že je na tom něco nepatřičného. Padesátin se v poslední době přece dožívají čím dál mladší lidé. K těm nejmladším z nich určitě patří František Mikš.

Od chvíle, kdy se Milan Kundera stal francouzským spisovatelem (román La Lenteur / Pomalost vyšel 12. ledna 1995), je to za patnáct let už podruhé, co některá z jeho knih (La Festa dell’insignificanza, říjen 2013) vyšla nejprve v překladu – v nakladatelst

Program ČT art odvysílal v létě sérii celkem šestnácti krátkých portrétů (od šestnácti různých, českých, polských i slovenských filmařů) současných ukrajinských spisovatelů a básníků pod názvem „Ukrajinská čítanka: Ukrajina, davaj, Ukrajina“ – davaj je fanouškovský pokřik, něco jako „pojď“ nebo „jedem“.

V edici Jedné věty Revolver Revue letos v červnu vyšly zápisky Anny Kareninové. Rozšíření projektu mimo úzký autorský okruh básníků je víc než šťastná volba.

Překlad stručné, nicméně zásadní knížky Erica Voegelina z roku 1938 lze bezesporu přivítat. Nacionální socialismus se pro mnohé může jevit jako dávná minulost, snad jen v některých radikálních okrajových politických prouděních doby se objevující černá můra současnosti.

Od chvíle, kdy se Milan Kundera stal francouzským spisovatelem (román La Lenteur / Pomalost

Na stránkách Kontextů jsme již jednou reflektovali poslední opus Milana Kundery